| Co znamená problém roku 2000? |
| Počítačový problém roku 2000 (zvaný také "štěnice tisíciletí" podle anglického "millenium bug") dělá těžkou hlavu hlavně firmám a úřadům závislým na výpočetní technice; ale může se teoreticky dotknout i věcí, které řada z nás běžně používá, jako jsou videorekordéry, výtahy, klimatizace nebo osobní automobily. |
| Podstata potíží spočívá v tom, že některé počítače a zařízení obsahující čip, který reaguje na změny času a kalendáře, nebudou umět rozlišit letopočet 2000 od roku 1900 a zablokují se nebo začnou chybovat. Nahlásí poruchu nebo nastartují těžko předvídatelné operace. |
| Štěnici tisíciletí" mají na svědomí programátoři, kteří před lety pracovali jen s dvoumístným letopočtem - buď proto, že jim to bylo jedno, nebo - to spíš proto, že chtěli ušetřit drahé místo v paměti počítačů. |
| Problém roku 2000 nejvíc znepokojuje vyspělý Západ a Japonsko, země "počítačové civilizace". |
| Západ se také obává ruských jaderných střel a atomových elektráren. |
| České firmy a instituce většinou začaly s přípravou na rok 2000 později než ty na Západě. |
| Odborníci předpovídají, že problémy s přechodem na rok 2000 u nás mohou mít spíš malé a střední podniky než velké společnosti. |
| Důsledky počítačového problému, o kterém už ve světě vyšly stovky knih a na internetu jsou mu věnovány tisíce stránek, ale neumí s jistotou předpovědět nikdo. Už kvůli riziku dominového efektu, kdy ojedinělá potíž může vyvolat sérii dalších karambolů. |
A Gwyneth Flowerová, předsedkyně britské společnosti Agenda 2000, o štěnici tisíciletí řekla: "Největší hrozbou je veřejná panika." Do začátku roku 2000 zbývá právě 300 dní.
(li) | |
Co myslíte, že se s počítači stane na Nový rok 2000? Nastane katastrofa?
Katastrofy většinou přijdou náhle a tohle má být katastrofa, která je předvídaná. Takže si myslím, že to žádná velká katastrofa nebude. Nic velkého se nestane, a pokud ano, tak to budou lokální problémy, které se snadno vyřeší.
Čili žádný hurikán ani zemětřesení, ale pětiletá voda na říčce.
Nějaká říčka se asi vyleje, a už teď se ví, že se vyleje, takže se mohou postavit hráze.
Proč ti, kdo "vymýšlejí" počítače, takový problém vůbec dopustili?
Lidé z počítačové branže před sebou viděli perspektivu několika let. Protože se v jejich oboru všechno rychle mění, neodvažovali se myslet dál. Ale teď si uvědomí, že je třeba myslet na vzdálenější budoucnost. Programy a počítačové systémy by měly být postaveny natolik logicky, aby do nich bylo vidět.
Ovšem některé metody, jak odstranit problém roku 2000, vypadají, jako by celou věc jen o třicet let odložily. Programátoři místo toho, aby se poučili, jen zalepí záplatu a nechají to těm, kteří přijdou po nás.
Jak by mělo znít to poučení?
Umět překračovat horizonty.Vidět ve věcech vždycky ještě skrytou další možnost, která nás nenapadne napoprvé, na první použití. Člověk má oproti strojům ten dar, že jakoukoli hranici dovede chápat jako hranici a ví, co to znamená překročit ji. A má svobodu ji překročit. Stroj nemá svobodu, ale technické parametry.
Zatím počítače používáme a nijak zvlášť nepřemýšlíme nad tím, zda nás mohou zradit. Do katastrofy Titaniku se také věřilo, že může existovat nepotopitelná loď, že člověk dokáže sestrojit "nepřemožitelnou" techniku...
Je řada možností, jak nás počítače mohou zradit, ale v tomhle případě jde o něco jiného - nezradily nás počítače, ale programátoři. Invence spojená s radostí, že něco zjednoduší, byla provázena i omezením, které si neuvědomili.
Získáme po téhle "příhodě" větší a možná žádoucí respekt vůči počítačům?
Máme respekt především před přírodními výtvory; třeba před lidským tělem, protože je neuvěřitelně složité a je v něm jakási genialita. Tak třeba imunitní systém je možná daleko složitější než počítač, který mám před sebou na stole. Jen pomalu se dobíráme porozumění, jak takový imunitní systém funguje.
Výpočetní techniku naopak vymysleli sami lidé, nicméně po letech to počítače dotáhly do takové složitosti, že jde téměř o přírodní jev. Už není možné logicky krok za krokem obrácenou cestou vystopovat vše, co obsahují.
Problém roku 2000 nepřímo upozorňuje na to, že složitost posouvá výpočetní techniku směrem k přírodním jevům. Ne proto, že by byla opravdu přírodní, ale proto, že člověk na ni bude pohlížet jako na neznámou oblast, kterou je třeba teprve zkoumat.
Takže za čas budou mít počítače své záhady, jako má své "záhady" medicína?
Většina programátorů, kteří programovali starší počítače, ještě žije. Ale až se několik generací vymění, je možné, že budou mezi námi stroje, o kterých nikdo nebude vědět, jak vlastně fungují.
Proto možná neuškodí, když staré programy bude nutno vyhodit a nahradit jinými, které budou lépe odpovídat nové technice. Nejde tolik o to, aby byly efektivnější, ale aby byly průhlednější. Přitom se však zase může stát, že lidé budou programovat "na současnou situaci" a zapomenou na nějakou nepatrnou věc, která se projeví až za řadu let.
Je problém roku 2000 svého druhu civilizační hrozbou, přestože na rozdíl ode dne, kdy dojdou zásoby ropy nebo roztají ledovce, známe přesné datum?
Já bych rozlišoval mezi slovy "hrozba" a "lapsus". Myslím, že tohle je lapsus, velice konkrétní omyl, nedopatření, o kterém kdyby lidé věděli, snadno by se mu vyhnuli. Odlišil bych to od hrozeb, které jsou jakoby skryty v duchu doby, nejsou tak viditelné a pojmenovatelné a souvisí s názorem člověka na svět. Vztah člověka k přírodě nebo vztah lidí k materiálním hodnotám - to jsou problémy, které visí ve vzduchu a nejde je pojmenovat tak snadno jako problém roku 2000.
Před deseti lety ale téma "problém 2000" neexistovalo, nikdo o něm nemluvil. Není to varování, abychom si dali pozor a brali vážně jiná rizika, o kterých se nám teď zdá, že jsou ještě daleko?
Problém roku 2000 - i když se nemusí projevit jen z 31. prosince na 1. ledna - je časově lokalizovaný. Kdežto u vyčerpání přírodních zdrojů neumíme předpovědět žádné určité datum, protože neumíme odhadnout všechny souvislosti. Nevíme třeba, zda světová počítačová síť náhodou nepovede k nižší spotřebě ropy, protože daleko víc lidí v různých profesích bude moci pracovat doma a nebudou tolik jezdit autem. Tím pádem také neexistuje jasná perspektiva, kdy začít takový problém řešit.
Nemůže se respekt k počítačům změnit v nedůvěru? Nebudou se "zrazení" uživatelé vracet k psacím strojům?
Skupina lidí, kteří jsou principiálně proti používání počítačů, třeba právě při psaní, existuje už teď. Otázkou je, jestli počítačová kultura zavládne natolik, že bude tak samozřejmá, jako se stal knihtisk. Ačkoli před ním lidstvo šťastně žilo mnoho věků bez knih, žádný klub odpůrců knihtisku, pokud vím, nevznikl. Problém roku 2000 je malá obtíž, která může mít velké, ale krátkodobé důsledky. Klub odpůrců počítačů se tím nerozšíří.
Malá obtíž, ale už teď se odhaduje, že bude stát přinejmenším desítky miliard dolarů.
Aniž bych chtěl ta čísla zpochybňovat, zajímalo by mě, kolik se vlastně ušetřilo tím, že se v dobách, kdy to hrálo roli, nepoužívalo pro letopočet čtyřciferné, ale jen dvouciferné datové pole. Mohlo by se třeba ukázat, že se to suma sumárum vyplatilo.
Budete se vy osobně na "štěnici tisíciletí" nějak připravovat? Některé návody radí necestovat, vybrat peníze z účtu, nakoupit do zásoby...
Já se asi chystat nebudu, nemám na to čas a energii. Ale jsem zvědav, zda se skutečně něco stane. Bojím se, že se nakonec nic nestane a že se zbytečně t ěší me na něj akou aféru nebo událost, která by stála za to.
