Poprava v Íránu

Poprava v Íránu | foto: ČTK

V Íránu popravili od začátku roku každých osm hodin jednoho člověka

  • 80
Íránské úřady nechaly od začátku roku popravit skoro padesát odsouzenců na smrt. Většinou zlodějů zapletených do drogového byznysu, ale také nejméně dva politické aktivisty. Číslo zveřejnil britský list The Guardian na základě analýz organizací pro lidská práva.

"Od začátku letošního roku Írán nařídil popravu oběšením 47 lidem," citoval list ze zápisu Mezinárodní organizace za lidská práva v Íránu (ICHRI). Za tři týdny se tak šibenice v muslimském státě rozhoupala v průměru každých osm hodin.

Rozsudky smrti vyřkly soudy hlavně nad kriminálníky, kteří v žaláři skončili kvůli obchodování s drogami. Nejméně dva popravení zemřeli kvůli svým politickým aktivitám, napsala ICHRI.

Írán se v počtu vykonaných poprav řadí na nejvyšší příčky, více rozsudků smrti nařídí už jen komunistická Čína. Loni íránské soudy poslaly na smrt nejméně 179 lidí, předloni 388 odsouzenců.

ICHRI zveřejnila čerstvou zprávu v době, kdy se znovu řeší trest smrti pro Íránku Sakíne Aštíaníovou. Třiačtyřicetiletou matku dvou dětí v létě odsoudili podle islámského práva šaría za nevěru s bratrancem a za spoluvinu na vraždě manžela. Původně jí hrozil trest ukamenování, pak ho soudce "zmírnil" na oběšení. Zprávy ke kauze ale íránské úřady v průběhu posledních měsíců mnohokrát změnily.

Nyní se zdá, že by Aštíaníová zemřít nemusela. Podle dopisu, který poslala íránská poslankyně Zohre Elahíanová brazilské prezidentce Dilmě Rousseffové, byl Íránce trest oběšením odložen na základě přání rodiny zesnulého manžela, která jí čin odpustila. Aštíaníová si tak prý nakonec zřejmě odsedí "jen" deset let. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video