Možná je přece jen lepší říkat otylý než horizontálně handicapovaný. Ale to je jen neškodná metafora celého fenoménu slovního maskování nazývaného politická korektnost. Práce vědců organizace More in Common ukazuje úplně jinou Ameriku. „Vyčerpanou většinu“ terorizuje řvoucí aktivní menšina.
Osmdesát procent si jich myslí, že pro zemi znamená velký problém. Ještě zajímavější je, že ji nechtějí ti, kvůli nimž byla rozvinuta do velmi rafinovaných forem. Nelíbí se 88 procentům indiánů, jimž se teď říká rodilí Američané, 87 procentům Hispánců a 82 procentům asijských Američanů. Vadí jim paradoxně více než bělochům, mezi nimiž ji považuje za problém 79 procent.
V podstatě podobná situace je i mezi černochy, politická korektnost vadí 75 procentům z nich. Jsou tedy jen čtyři procenta za bělochy a pět procent za americkým průměrem.
Dokonce ani mládež situaci nezachránila. Za velký problém korektnost považuje 74 procent mladých lidí ve věku od čtyřiadvaceti do devětadvaceti, ve skupině pod čtyřiadvacet je to dokonce 79 procent.
Jedinou skupinou, která politickou korektnost nepovažuje za problém, jsou vysokoškolsky vzdělaní běloši s vysokými příjmy, kteří se charakterizují jako ateisté nebo agnostici a identifikují se jako političtí liberálové.
Zní to jako klasická fake news převzatá z nějakého politicky nekorektního konzervativního webu. Ale není: otiskl ji velmi liberální časopis The Atlantic a vypracovali ji lidé z organizace More in Common.
A není to žádná studie vycucaná z prstu (více zde). Sběr informací provedla renomovaná firma YouGov, která kvůli tomu po dobu deseti měsíců zpovídala na osm tisíc Američanů, což doplnila desítkami hodinových interview. Další data získala metodou skupinových diskusí. Celou práci zadala mezinárodní iniciativa More in Common, založená na paměť britské poslankyně Jo Coxové, zavražděné vyšinutým fanatikem v kampani před brexitem. Cílem iniciativy je „posilovat a spojovat společnost a dělat ji odolnější vůči vzrůstajícím hrozbám polarizace a sociálního štěpení“.
Progresivní aktivisté
Studie ukázala jiný obraz, než jaký předkládají běžné politické průzkumy a vyrovnané bojovné volby, jež všechny přesvědčily, že Amerika je rozdělena na dva stejně silné politické kmeny, a tudíž sevřena v pasti zesilujícího se konfliktu.
Pod tímhle nátěrem mají USA podle autorů studie ještě jinou tvář. Není však vidět, protože „hlasy velkých skupin nejsou kvůli pokřiku stranických kmenů slyšet“.
Výzkum ukázal, že „pokřik stranických kmenů“ vytváří jen asi třetina Američanů, kterou tvoří na jedné straně osm procent „progresivních aktivistů“, jak je studie nazývá, a na druhé straně šest procent skalních konzervativců a devatenáct procent tradičních konzervativců. V jejich nekonečné přestřelce uvázly zbylé dvě třetiny Američanů, jež jsou ve studii nazývané „vyčerpaná většina“. Tvoří je politicky nevyhranění či umírnění lidé.
USA hrají rozčilení, i zmizení novináře ale Saúdům prominou |
Ti, jak uvádí studie, věří, že Američany víc spojuje než dělí, vidí kompromis jako nezbytnou součást politiky i života, a chtějí, aby se země spojila a řešila své problémy. Nemohou však tento přístup prosadit, protože razantní menšina vlastně utlačuje většinu.
To se týká zvláště progresivních aktivistů. „Mají v politické debatě nepatřičně velkou roli, přestože představují jen malou část celkové populace,“ uvádí zpráva.
Paradoxní je, že i když mezi dotazovanými bylo dvanáct procent černochů, k progresivním aktivistům jich patřila jen tři procenta.
Současně ale také z výzkumu vyšlo najevo, že 86 procent Američanů považuje za velký problém nenávistné projevy.
