USA se chystají na Saddáma

  • 2
USA vysílají stále silnější signály, že po Afghánistánu přijde na řadu Irák. Šéf americké diplomacie Collin Powell v úterý prohlásil, že vláda zvažuje několik způsobů, jak svrhnout Saddáma Husajna. Powell přitom udělal jasnou čáru mezi Irákem na jedné straně a Íránem a Severní Koreou na straně druhé. Všechny tyto země označil nedávno prezident George Bush za tzv. osu zla. "Co se týče Íránu a Severní Koreji, tam válku neplánujeme," zdůraznil Powell.

"Co se ale týče Iráku, už několik let dávají Spojené státy najevo, že změna politického režimu v Iráku by byla pro region a irácký lid to nejlepší," prohlásil Powell. "A my zvažujeme, která z nabízených možností by tohle vyřešila," uvedl v úterý Powell před Senátním rozpočtovým výborem.

Analytici považují Powellovy komentáře na adresu Iráku za velmi významné, neboť Powell byl až do nynějška považován za nejopatrnějšího člena kabinetu co se týče jakýchkoli narážek na možnou konfrontaci s Irákem. Jeho projev podle nich naznačil, že plány s Irákem dostávají novou naléhavost a že akce není daleko.

Američtí činitelé se jednomyslně shodují, že Saddám musí být svržen, jediné, co je třeba dohodnout, je způsob a načasování.

Viceprezident Dick Cheney v březnu navštíví řadu zemí sousedících s Irákem včetně Saúdské Arábie, Jordánu a Turecka. Rovněž zavítá do zemí, které by Spojené státy mohly v kampani proti Iráku rozhodujícím způsobem podpořit  - Británie, Egypt, Izrael, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Katar a Omán.

Diktátor Husajn věští pád USA

Pentagon plánuje kampaň proti Iráku
Vládní zdroje mezitím potvrdily, že Pentagon plánuje protiiráckou kampaň. V této souvislosti ale Powell zdůraznil, že Bush zatím neudělal konečné rozhodnutí a že bezprostřední vojenská operace nehrozí. To, že vojenský plán ještě není definitivní, potvrdil i šéf protiteroristické kampaně v Afghánistánu generál Tommy Franks.

Experti řeší zejména několik problémů. Tím nejzávažnějším je možnost, že Saddám by na vojenskou akci odpověděl zbraněmi hromadného ničení a mohl by zaútočit i na Izrael, což by si vyžádalo rozmístění amerických pozemních jednotek. Dále není jasné uspořádání posthusajnovské vlády.

Bushova vláda rovněž potřebuje pevnou dipolomatickou základnu. Z vojenského zásahu v Iráku mají strach Britové, Turecko má strach z nezávislého Kurdistánu, Izrael má obavy z iráckých raket a ani jiné státy v regionu nejásají nad tím, že by v jejich sousedství probíhala americká vojenská operace.

Irák ustupuje, chce jednat

Vojenská a diplomatická akce
Američtí činitelé spíše naznačují, že půjde o kombinaci vojenské a diplomatické kampaně. USA se nejprve pokusí prostřednictvím OSN utužit sankce proti Iráku a budou žádat, aby Saddám povolil neomezené jaderné inspekce.

Předem se očekává, že toto úsilí se nesetká s úspěchem, což by potom posloužilo jako důvod pro vojenskou kampaň. V ní by Američané zkombinovali domácí odboj s vlastní vojenskou podporou.

Tyto záměry potvrdil i britský ministr zahraničí Jack Straw po nedávném jednání s Powellem. Uvedl, že v květnu, kdy OSN obnoví ekonomické sankce proti Iráku, bude vhodná příležitost, aby USA a Británie dali Saddámovi ultimátum. Na rozdíl od USA ale Británie stále doufá, že ruský tlak by Saddáma mohl přesvědčit, aby spolupracoval.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video