Američané tvrdili, že mělo jít o odvetný útok a pomoc pozemním silám při zásahu proti koncentraci sil svrženého hnutí Taliban. Podle nepotvrzených zpráv se na místě měl zdržovat i jeho někdejší vůdce mulla Muhammad Umar.
Zpráva OSN podle deníku London Times však toto prohlášení amerických velitelů nepotvrdila. Podle místních obyvatel se útok odehrál poté, co účastníci svatebního veselí v rámci tradičních oslav začali střílet z kalašnikovů do vzduchu. Mělo tedy jít o politováníhodný omyl.
Útok vyvolal silné protiamerické nálady, například v Kábulu vyrazilo na protest proti incidentu do ulic několik stovek Afghánců. Guvernér provincie Uzurgán také bezvýsledně žádal, aby mu Američané vydali informátora, který měl podle nich označit sešlost asi 500 vesničanů za úkryt Talibanu.
Deník London Times s odvoláním na zprávu OSN napsal, že koaliční jednotky dorazily na místo krátce po leteckém útoku, aby oblast vyčistily a odstranily zbytky šrapnelů, kulky a stopy krve. Američtí vojáci měli porušit lidská práva také tím, že místním ženám přitom svázali ruce.
Američané striktně odmítli, že by jejich vojáci po útoku jakkoli manipulovali s důkazy. "Nic takového se nestalo," sdělil agentuře AP Roger King, armádní mluvčí na letecké základně Bagrám.
Úředníci Spojených národů nicméně sami přiznali, že závěry jejich zprávy nejsou dostatečně prokazatelné. OSN prý hodlá vypracovat podrobnější analýzu události, která by měla poskytnout podrobnější informace.
Od loňského 7. října, kdy spojenecké síly zahájily útok proti Talibanu, šlo zřejmě o nejzávažnější omyl.
