Na přerozdělení žadatelů o azyl pocházejících ze Sýrie, Iráku a z Eritreje - kteří jsou nyní na území Itálie a Řecka - do jiných unijních zemí se EU přes odpor některých členských států dohodla loni v září. Celkem má být tímto způsobem za dva roky přesunuto 160 000 lidí. Země však od té doby otevřely celkem jen 3412 míst, přičemž některé státy zatím nenabídly ani jedno.
Podle zářijové dohody si měla Evropa v první vlně rozdělit 66 000 uprchlíků z Řecka a Itálie, z toho na Českou republiku připadá 1591 běženců (více o zářijových kvótách zde). Pokud vycházíme z těchto čísel, mělo by Česko podle Avramopulose přijmout měsíčně minimálně 145 žadatelů o azyl.
Český tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza o návrhu Avramopulose zatím nemá žádné informace. „Takový výrok jsem nezaznamenal a nevím, jak na to pan komisař přišel,“ sdělil iDNES.cz Prouza. Každopádně se jedná pouze o urychlení procesu rozdělování podle dříve dohodnutých kvót. „Máme číslo, ke kterému jsme se zavázali a to číslo je konečné,“ dodal.
Výsledky jsou slabé
Zmíněných 6000 lidí není podle eurokomisaře ambiciózní cíl. „Dosavadní výsledky jsou velmi slabé. Ale u nich to nezůstane. Byl jsem v kontaktu s většinou ministrů vnitra napříč Evropou, žádám o zvýšení příspěvků. A první výsledky jsou velmi povzbuzující,“ řekl Avramopulos.
Za „pozitivní moment“, na němž je možné dál stavět, před novináři eurokomisař označil bezproblémové předání celkem 287 lidí v minulém týdnu. Jen z Řecka bylo podle něj v tomto období do jiných zemí unie přesunuto 214 uprchlíků.
Mezi zeměmi, které přerozdělování a kvóty odmítají je například Česká republika či Slovensko. Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák míní, že celý koncept je špatně vymyšlený a nefunkční. „Měli bychom si upřímně přiznat, že to byl špatný nápad a že je třeba ho zrušit,“ řekl novinářům. Slovensko se kvůli migračním kvótám obrátilo na evropský soud.
9. března 2016 |
Pokud nějací žadatelé o azyl přesunuti byli, bylo to podle Kaliňáka v naprosté většině do států, které jsou i tak pro migranty cílovou zemí. „Když má být osoba přesunuta do země, která jí není po chuti, žádost o azyl stáhne a automaticky se pokouší o další cestu,“ poznamenal slovenský ministr.