Žena si ve vesnici u Charkova připravuje zásoby palivového dříví na zimu. (13....

Žena si ve vesnici u Charkova připravuje zásoby palivového dříví na zimu. (13. září 2022) | foto: Profimedia.cz

Ukrajinci se připravují na krušnou zimu, sbírají dřevo a lepí rozbitá okna

  • 90
Obyvatelé měst v okolí ukrajinské metropole, kteří v počátcích ruské invaze čelili teroru a ostřelování, začínají mít strach z nadcházejících chladných měsíců. Řada z nich bydlí v těžce poškozených domech či bytech, které se dosud nepodařilo opravit. Mnozí tak shromažďují zásoby dříví a doufají, že k nim letošní zima bude vstřícná.

Pokud je v garáži příliš chladno, spí Vadim ve svém starém autě. Pětašedesátiletý muž dříve bydlel v činžovním domě v obci Borodjanka, jenž v březnu poškodila ruská raketa. Život v malé garáži za městem je skličující, Vadim ale odmítá žít v dočasném ubytování pro utečence. Blížící se zima nicméně může jeho současný „domov“ učinit neobyvatelným.

„Nevím, co dělat dál,“ říká s tím, že od úřadů zatím dostal kompenzaci čtyři tisíce hřiven (2 500 korun) a doufá, že přijdou další peníze. Ačkoli počítal s tím, že oprava jeho původního bydliště začne do zimy, není to příliš reálné.

Žena prochází kolem palivového dříví v hale obytné budovy v Kramatorsku. (6. září 2022)

Podobnou úzkost zažívají i další lidé v okolních městech a vesnicích, které se po únoru staly dějištěm ruských zvěrstev. Mnozí z nich ale nechtějí své, často poničené, domovy opustit. Jiní nemají dost peněz na stěhování, nouzového bydlení je podle listu The Guardianu navíc nedostatek.

Inna, která žije v obci Potašnija 60 kilometrů od Kyjeva, se snaží zajistit zásoby dříví. Z domu, jež obývala s manželem, jsou ruiny. Dvojice vyvázla jen s holými životy. Nyní bydlí v domě sousedů, kteří odešli do ciziny. Rozbitými okny ale dovnitř proudí chlad a lepicí páska přestává stačit.

„Na kompenzaci za zničení domu zatím čekáme, všechny naše dokumenty lehly popelem,“ líčí Inna s tím, že každou hřivnu utratí za dřevo na vaření a topení. „Pokud nepřijde pomoc, utěsníme okna. Snad to postačí,“ říká.

Ukrajina hlásí za dva dny dvojnásobný postup, Rusko má potíž s novou frontou

„Všichni jsou blížící se zimou velmi znepokojeni,“ uvedla Taťjana Stawnyčová šéfka charitativní organizace Caritas Ukraine, která napříč zemí distribuuje potraviny, léky a další pomoc. Těch, kteří ji potřebují, je mnoho. „V oblastech, které už nejsou blízko bojů, pracujeme na menších opravách. V příštích měsících se zaměříme na domy, které lze rychle opravit – aby se před zimou vrátilo do svých domovů co nejvíce lidí,“ dodala.

„Raději chlad než ruský teror“

Padesátnice Olga, která žije v malém domku v Borodjance, s finanční podporou od dcery, která pracuje v Německu, nakoupila za devět tisíc hřiven (šest tisíc korun) dřevo a doufá, že jí vystačí. „Chlad mi nevadí. Ve srovnání s terorem, co tu rozpoutali ruští vojáci, mi to připadá jako nic,“ líčí.

Co se bude dít, neví ani osmatřicetiletý dělník Serhij, který nedávno poslal svou manželku a dceru za bezpečím do Polska. Jejich dům v Borodjance je v relativně dobrém stavu, i tak se ale podzimu obává. „Spousta lidí si nebude moci dovolit topit plynem, i dřevo bude pro šťastlivce,“ míní.

Už jen 10 kilometrů k území separatistů. Ukrajinci upevňují pozice u Charkova

„V dubnu nám stát a charitativní organizace slíbily, že se do zimy vše obnoví. Že nám celý svět pomůže. Ale nic takového se nestalo. Jistě, stále přijíždějí auta s pomocí, ale to teď není to hlavní. Musíme přestavět a opravit domy a připravit se na zimu,“ tvrdí. Ani on se do náhradního ubytování stěhovat nechce. Bojí se, že by dům bez jeho přítomnosti dále chátral.

Chlad může vyhnat lidi z velkých měst

Vůči zimě budou podle americké stanice NPR zranitelní také obyvatelé ukrajinské metropole a dalších velkých měst v zemi.

„Velká města spoléhají na centralizované systémy vytápění. V Kyjevě je teplo do bytových domů dodáváno potrubím ze dvou velkých stanic,“ uvedl Oleksandr Charčenko, poradce ministerstva energetiky.

Nesoudruhu, pozor na jazyk! Po ústupu ovládl ruskou propagandu chaos

„Existuje riziko útoku na objekty infrastruktury. To není nic tajného,“ uvedl s tím, že napadení již čelily teplárny v Kremenčuku, Ochtyrce či Charkově.

Pokud by se ruským silám podařilo v zemi zaútočit na centralizované teplárny a způsobit tak zamrznutí potrubí, chlad může podle Charčenka z měst vyhnat miliony lidí. „Byl by to teroristický čin, protože takový krok nemá žádný vojenský význam. Je to válka proti civilistům,“ uvedl.

Ukrajina podle listu The Guardian pro případ zasažení kritické infrastruktury připravuje nouzové vybavení, které by mohlo obsloužit až 200 tisíc lidí, včetně mobilních kotlů, mobilních topných jednotek a dieselových generátorů.

„Pokud bude město jako Kyjev nebo Charkov odříznuto, soupravy samozřejmě nebudou stačit, ale v některých malých městech zafungují. Vše záleží na rozsahu škod,“ uvedl Jurij Vitrenko, šéf státní plynárenské společnosti Naftogaz. Topná sezóna podle něj letos začne později a skončí dříve.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video