Evakuovaní ukrajinští civilisté z Mariupolu míří do Záporoží. (2. května 2022)

Evakuovaní ukrajinští civilisté z Mariupolu míří do Záporoží. (2. května 2022) | foto: Reuters

Bála jsem se, že náš kryt spadne. Děti pily z kaluží, líčí ženy z Mariupolu

  • 67
Po víkendové evakuaci ukrajinských civilistů z oceláren Azovstal v Mariupolu se začínají objevovat první výpovědi lidí, kteří mnoho týdnů zažívali peklo na Zemi. Jedna z vysvobozených žen vzpomíná na nedostatek vzduchu a věčný strach, že se jejich bunkr pod náporem útoků zhroutí. Na pomoc tam čekají ještě stovky žen, dětí a starých lidí. Bez vody, jídla nebo léků.

„Tak dlouho jsme neviděli slunce,“ vypráví sedmatřicetiletá Natalija Usmanovová. Je jednou z první skupiny ukrajinských civilistů, které se podařilo evakuovat z podzemí Azovstalu. Na konvoj kromě ukrajinské strany dohlíželi také lidé z OSN a Červeného kříže.

V neděli žena i s ostatními odjela do vesnice Bezimenne v Doněcké oblasti, kterou ovládají proruští separatisté. Odtud podle domluvy měli odjet do Záporoží. To už mají pod kontrolou ukrajinští vojáci.

Usmanovová vzpomíná na zoufalý nedostatek vzduchu v krytech a strach, který všechny přítomné svíral. „Bála jsem se, že to náš bunkr nevydrží. Tak strašně jsem se bála. Když se začal třást, byla jsem hysterická, můj manžel vám to potvrdí. Dělala jsem si starosti, že se bunkr zhroutí,“ říká.

„Neumíte si představit, co jsme prožili. Tu hrůzu. V Mariupolu jsem žila a pracovala celý život, ale to, co jsme tam viděla, bylo prostě strašné,“ dodává. Když ruské bomby padaly na Mariupol, cítila, jako by se jí mělo zastavit srdce. V autobuse už Natalija s manželem vtipkovala. Říkala mu, že už nebudou muset na záchod chodit s baterkou.

Evakuovaní ukrajinští civilisté z Mariupolu míří do Záporoží. (2. května 2022)

V podzemním mariupolském krytu, jen mimo areál oceláren, se schovávala i Julija. Její příběh stanici BBC popsala ženina kamarádka Natalija Robertsová, která se teď rodinu snaží dostat k sobě do Walesu. Poté, co ruské bomby zničily její dům, vydala se Julija i s jedenáctiletou, šestiletou a tříletou dcerou do obecního sklepa.

Odtamtud vycházely, jen když zapršelo. Měly žízeň. V krytu totiž nebyla voda, jídlo, záchod, sprcha ani elektřina. „Pro tři děti jsme měli jednu malou misku polévky na den a jednu sklenici vody, aby se mohly umýt,“ popisuje Julija.

„Děti pořád chtěly jídlo, tak jim ho dávala až večer, aby šly spát syté,“ dodává Natalija, které se s kamarádkou z dětství tehdy dařilo spojit jen sporadicky. „Když začalo pršet, nejdřív se mohli napít alespoň z kaluží. Voda prý byla tak chutná! Pak našli nějaké pánve, do kterých mohli chytat vodu,“ přibližuje, čím si Ukrajinci uvěznění v dobývaném Mariupolu museli projít.

Julija v jednu chvíli děti opustila a vyrazila ven pro další vodu. „Tři kilometry daleko byla studna. Musela jsem běžet pod palbou, mezi dopadajícími bombami,“ líčí žena ve svém videodeníku. Ale když se její prostřední dceři udělalo zle, pomoci jí nemohla.

„Měla jsem peníze, ale žádné léky jsem koupit nemohla, protože tam nic nebylo. Všechno bylo rozbité, vydrancované a zničené,“ říká dvaatřicetiletá účetní. Nakonec se jí i dcerám podařilo z Mariupolu utéct. Teď je v Polsku a netuší, zda se cesta do Walesu podaří, ani kdy zase uvidí svého manžela.

Ten zůstal na Ukrajině a bojuje, stejně jako tisíce dalších ukrajinských mužů i žen, za záchranu své země. Podle Natalije válečné útrapy kamarádku poznamenaly. „V Mariupolu viděla mrtvé lidi. Zabily je rakety, neměli ruce, nohy, jejich těla byla zdevastovaná,“ poznamenává.

Zatímco oficiální evakuace z Mariupolu často selhávaly, mnoha lidem se v posledních týdnech podařilo z města uprchnout vlastními silami, připomněla agentura AP. Někteří do Záporoží dorazili i v pondělí ráno. Jedna žena přijela v pohřebním voze. Mariupol podle svých slov opustila před časem a ukrývala se pak ve sklepě v nedaleké vesnici.

Probíhá evakuace civilistů z obléhaných oceláren v Mariupolu, potvrdila OSN

Jiným se uprchnout pořád nedaří. „Lidé bez aut nemohou odjet. Jsou zoufalí,“ řekla agentuře AP Olena Gibertová, která byla mezi těmi, kdo přijeli – často ve špinavých a poničených vozech – do přijímacího střediska v Záporoží.

„Musíte pro ně jet. Lidé nemají nic,“ dodala žena, podle níž řada obyvatel města touží utéct, ale bojí se to v Rusy kontrolovaném městě otevřeně říct. V celém Mariupolu, který už je kromě areálu oceláren prakticky celý pod ruskou nadvládou, je podle odhadů ještě na sto tisíc Ukrajinců.

Ti v hrůzách války přežívají už přes dva měsíce bez jídla, elektřiny, léků a často i bez vody. Počet mrtvých jde do tisíců. A necelá tisícovka civilistů, spolu s asi dvěma tisíci ukrajinských vojáků, se stále nachází v tunelech pod Azovstalem. Ti doufají, že ruská armáda dodrží dohodnuté příměří i v dalších dnech. Aby se s evakuací do Záporoží dostalo také na ně.

„Nebylo jediného dne, abychom nezkoušeli nalézt řešení, které by zajistilo záchranu našich lidí,“ řekl k nedělní evakuaci z Azovstalu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil, že se ji podařilo zajistit po mnoha týdnech vyjednávání. Všechny předchozí pokusy selhaly.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video