Dohodu o vojenské spolupráci podepsala Ankara s libyjskou vládou loni v listopadu. Podle agentury AP může vyslání tureckých vojáků ještě více eskalovat boje v občanské válce, která se v Libyi odehrává. Obě strany konfliktu totiž mají i přes zbrojní embargo OSN vojenskou podporu jiných států.
Zatímco Turecko podporuje Sarrádžovu vládu, Egypt, Jordánsko či Spojené arabské emiráty podle nedávné zprávy expertů OSN podporují generála Chalífu Haftara, který vede samozvanou Libyjskou národní armádu (LNA). Podle neoficiálních zdrojů podporuje Haftara i Rusko.
Právě Moskva v předchozích týdnech vyjádřila velké znepokojení ze záměru Ankary vyslat vojáky do Libye. Erdogan ale tvrdí, že Rusko má v Libyi na 2 000 žoldnéřů, které pomáhají Haftarovi, a Turecko má na rozdíl od Ruska k vyslání vojáků pozvání od právoplatné vlády Libye.
Čtvrteční hlasování tureckého parlamentu kritizovalo už egyptské ministerstvo zahraničí. V prohlášení uvedlo, že vyslání vojáků může „negativně ovlivnit stabilitu“ ve východním Středomoří.
Pro zákon, který dává turecké vládě po dobu jednoho roku možnost vojáky do Libye vyslat, se vyslovilo 325 ze 600 členů jednokomorového parlamentu. Proti jich hlasovalo 184.
Turecké opoziční strany vyslání vojáků kritizovaly. Například člen vedení největší opoziční formace Lidová republikánská strana (CHP) Ünal Ceviköz při dnešní debatě v parlamentu označil vyslání vojáků za „nesmyslné a nebezpečné dobrodružství“. Opoziční server Ahval v této souvislosti připomněl, že opozice tentokrát byla proti, zatímco loni její velká část podpořila vyslání tureckých vojáků do severovýchodní Sýrie.
