Během nich přistoupila aliance pod tlakem Belgie na zdůraznění obranného rázu svých kroků a na odkaz k OSN.
"Nadále podporujeme úsilí OSN o nalezení mírového řešení krize. Toto rozhodnutí se vztahuje jen k obraně Turecka a není na újmu jakékoli jiné vojenské operaci aliance ani budoucím rozhodnutím NATO nebo Rady bezpečnosti OSN," uvádí text, který přijal v
ýbor pro vojenské plánování NATO.Belgický ministr zahraničí Louis Michel v neděli odpoledne požadoval, aby rozhodnutí aliance obsahovalo "vazbu na OSN". To se Belgii podařilo prosadit jen v této značně nejasné podobě.
Nyní tedy může aliance podniknout kroky k vyslání letadel včasné výstrahy AWACS, protiraketových systémů Patriot a protichemických týmů do Turecka.
"Tato opatření mají sloužit jen pro vybavení této země obrannými prostředky," tvrdil Robertson.
Nevysvětlil však, nakolik je možné použít tyto síly i na obranu amerických základen v Turecku a zda je lze použít i v případě, že z nich USA zahájí útok na Irák bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN.
Robertson na tuto otázku reagoval jen tvrzeními, že to "jsou obranné prostředky" a že podle vojenského velení NATO "za současných okolností existuje (pro Turecko) hrozba ze strany jednoho z jeho sousedů".
Belgičané prosazovali co nejsilnější ujištění, že kroky aliance nebudou použity jako podpůrný krok pro jednostranný útok proti Iráku. "Naše země chce zabránit tomu, aby toto rozhodnutí (NATO) vypadalo jako první krok v přípravě na válku," uvedl v sobotu belgický premiér Guy Verhofstadt.
Diskuse o belgickém návrhu se odehrávaly ve výboru NATO pro vojenské plánování, na jehož práci se nepodílí Francie.
Podle belgických představ se měly vojenské kroky posoudit nejdříve v tomto výboru. Po jejich dojednání měla Rada NATO jako vrcholný orgán aliance vydat prohlášení solidarity s Tureckem – to už spolu s Francií, která v této radě zasedá.
Rada se však sejde nejdříve během pondělí.
Belgičané ve vojenském výboru tvrdě žádali, aby chystané kroky aliance zajišťovaly jen obranu Turecka a aby byly co nejvíce odděleny od irácké krize.
Původní návrhy na obranu Turecka, které před čtyřmi týdny předložily USA, totiž obsahovaly kroky, jež s tureckou obranou neměly nic společného – ale zato umožňovaly Američanům přípravu na útok proti Iráku.
Spojené státy žádaly například o uvolnění amerických vojsk, které nyní působí na Balkáně, nebo o posílení ostrahy základen USA v Evropě.
Proto Belgičané požadovali, aby aliance přijala jen čistě obranná opatření. Podle belgické vlády je nutné udělat vše pro to, aby opatření pro Turecko nebyla pojímána jako část příprav na válku proti Iráku.
Spolu s odvoláním na rozhodnutí OSN by tak bylo oslabeno riziko, že aliance bude vtažena do války, kterou mohou (i) z tureckého území jednostranně zahájit Spojené státy. Ty opakovaně hrozí, že mohou udeřit i bez mandátu OSN.
Belgické návrhy přišly několik dní poté, co skryté spory o americké požadavky vůči NATO přerostly v otevřený střet. Došlo k tomu, když tyto požadavky převzali sami Turci. Ti se k tomu odhodlali tři týdne poté, co je Američané předložili v alianci.
Když Francouzi, Němci a Belgičané i pak trvali na tom, že se aliance ještě nemá chystat na možnost války v Iráku, začali je jejich odpůrci obviňovat z vyvolání "krize důvěry" a z podkopávání NATO. Tyto tři země se také staly terčem obvinění, že znemožňují obranu Turecka. Vznikl tak největší spor uvnitř aliance od konce studené války.
|
Další články |
|
Válku odmítlo v ulicích |
|
Powell: Počkáme, |
USA mají pro Turecko peníze
Spojené státy podle sobotních informací z vládních zdrojů ve Washingtonu chtějí Turecku poskytnout hospodářskou pomoc za 26 miliard dolarů.
Zajistit podporu Ankary pro invazi do Iráku mají granty v hodnotě šesti miliard a státní garance na půjčku od amerických bank za 20 miliard.
Podle agentury Reuters USA původně uvažovaly o 14miliardové pomoci, takže navýšení částky dokazuje, jak hodně důležité je Turecko pro americké válečné plánovače.
Částka je ale podstatně nižší než původní požadavek Turecka, které chtělo 50 miliard dolarů.
V úterý má turecký parlament hlasovat o přítomnosti 30 tisíc amerických vojáků na svém území, kteří by se měli podílet na útoku proti Iráku.
Kromě Turecka, které si stěžuje, že válka v Zálivu z roku 1991, je hospodářsky poškodilo, dostanou jakousi náhradu za škody způsobené očekávanou invazí do Iráku také Izrael a Jordánsko.
Izrael chce čtyři miliardy pro armádu a záruky na osmimiliardovou půjčku. Jordánsko má dostat pomoc v hodnotě jedné miliardy dolarů.
 Šéf NATO George Robertson může být spokojen. Aliance se nakonec po týdenní rozepři dohodla na obraně Turecka při válce s Irákem, 17. února 2003. |
