Na protest proti odstoupení od úmluvy vyšly do ulic stovky Turků i Turkyň. Někteří z nich držely transparenty se jmenným seznamem žen, které zabili muži. „Napadají práva, která ženy bojem získaly. Ale my jsme v ulicích, na náměstích a svá práva bráníme. Nenecháme to být,“ uvedla jedna z protestujících.
Další protestující se sešli v Ankaře nebo v Izmiru, kde byla podle jedné ze skupiny bojující za práva žen zatčena desítka demonstrantek. Některé držely transparenty s nápisy „Istanbulská úmluvu se zrodila z krve žen“ a „Nedovolíme femicidu“.
AKP tvrdí, že Instabulská úmluva má na svědomí „rozklad rodinných hodnot, tradičních genderových rolí“ a do země vnáší „západní hodnoty“ a propagaci „LGBT stylu života“. „Dvě věci, se kterými zásadně nesouhlasíme, jsou záležitost genderu a sexuální orientace,“ uvedl zástupce předsedy strany Numan Kurtulmuş.
„Protože nemůžou otevřeně říct, že chtějí ženy v pozici otrokyň a že je chtějí podle své chuti bít, pouští se do práv LGBT menšiny, protože to je ‚sociálně akceptovatelnější‘ výmluva, proč Úmluvu napadat. Doufají, že homofobie udělá svoje,“ popsala aktivistka Feride Eralp.
Femicida v Turecku
Takzvaná femicida je podle OSN násilí na ženách na základě pohlaví. Jedná se o všechny druhy násilí, od slovního napadání, emocionálního týrání přes zneužití až po vraždu. |
Skupiny bojující za práva žen se domnívají, že odstoupení od úmluvy by dále oslabilo pozici bojovníků proti domácímu násilí, které je podle nich v posledních letech na vzestupu. „Ti, kdo požadují odstup od úmluvy, neakceptují fakt, že existuje specifické násilí vůči ženám,“ uvedla novinářka z vládního listu Daily Sabah a pravicová aktivistka za ženská práva Meryem Ilayda Atlasová.
Zároveň podotkla, že pokud se vládě nelíbí některé části úmluvy, lze o nich diskutovat a zpřesnit je. „Není nutné hned odmítat celou úmluvu a říkat, že ničí turecké rodiny. Ten dokument se v první řadě zaměřuje na potírání násilí na ženách,“ zdůraznila.
Olej do ohně přilila také smrt sedmadvacetileté studentky Pınar Gültekinové, kterou zabil její bývalý přítel Cemal Metin Avci. Poté, co ji uškrtil, ukryl její tělo do popelnice a zalil betonem. Při výslechu se bránil, že ho mladá žena k vraždě donutila. „Vyhrožovala, že o našem poměru řekne mé manželce. Chtěla po mně peníze. Zabil jsem ji ve vzteku,“ citují jej turecká média.
Podle statistik přitom muži, kteří se na slyšení u soudu slušně obléknou a tvrdí, že jednali v afektu, nebo že jsou nábožensky založení, mají šanci na nižší tresty. Deník The Guardian píše, že se to děje natolik často, že vznikl termín, který lze přeložit jako „zkrácení za kravatu“.
V zemi přitom lidé protestovali proti násilí na ženách už vloni v létě. Tehdy se objevily záběry, na kterých se osmatřicetiletá Emine Bulutová, kterou její bývalý manžel bodl do krku přímo před očima její dcery. I on se hájil, že to udělal ve vzteku, protože ho Bulutová údajně urazila.
Femicidou v Turecku se dlouhodobě zabývá organizace We Will Stop Femicide (Zastavíme vraždění žen), která dlouhodobě sbírá data o jednotlivých případech zavražděných žen. Statistiky o těchto vraždách totiž soudy samostatně buď vůbec nevedou, nebo mají nespolehlivé údaje, jež se v jednotlivých institucích od sebe liší.
Násilí na ženách a takzvané vraždy ze cti jsou v Turecku hluboce zakořeněným problémem. Podle studie z roku 2009 zažilo 42 procent Turkyň ve věku mezi 15 až 60 lety nějakou formu fyzického nebo sexuálního násilí ze strany svých manželů nebo rodičů.
Prezident Recep Tayyip Erdoğan přitom dlouhodobě pronáší o ženách degradující komentáře. Podle něj například nejsou rovny mužům a ty, které nemají děti, označuje jako nedostatečné. Bývalý předseda vlády Binali Yıldırım se pak nechal slyšet, že by lidé na ulici měli ženy v šortkách raději napadat slovně, ne fyzicky.
Úmluva jitří emoce i v dalších zemích
Úmluva Rady Evropy nebudí kontroverzi pouze v Turecku, které bylo první zemí, jež úmluvu v roce 2011 přijala. Podle slov samotných aktivistek je hnutí za práva žen v zemi velké a silné, přesto se setkává s velkým tlakem a odmítáním ze strany opozice, zejména pak konzervativní AKP.
DOKUMENT: celý text Istanbulské úmluvy, o kterou se přou politici i sousedé |
Česká republika pak patří mezi státy, které tento mezinárodněprávní akt stále neratifikovaly. Slovenský parlament úmluvu letos v únoru odmítl, přičemž její kritici poukazovali na to, že je v rozporu s ústavní definicí manželství jako svazku muže a ženy. O odstoupení od Istanbulské úmluvy se zároveň podle serveru CNN jedná také v Chorvatsku a Srbsku.
Maďarský zákonodárný sbor dokument zamítl loni v květnu, když ho vláda Viktora Orbána kritizovala jako podporu „zhoubné genderové ideologie“ a „nelegální migrace“. V Polsku bude ústavní soud na žádost premiéra Mateusze Morawieckého zjišťovat, zda je úmluva v souladu s ústavou země. Tamní ministerstvo spravedlnosti prosazuje, aby Polsko od úmluvy odstoupilo.
