Turečtí muslimové se dočkali. V mešitě Hagia Sofia se konala první modlitba

  • 588
Tisíce lidí v pátek zaplnily istanbulské historické centrum. Na tradiční páteční modlitbu čekali před dosud netradičním místem - chrámem Hagia Sofia. Ta se rozhodnutím tureckého soudu a následně prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana znovu změnila ve funkční mešitu. Slavnostní obřad, který začal v poledne středoevropského letního času, v bývalém muzeu provázely masivní přípravy.

U brány se objevila nová informační cedule, historickou podlahu zakryly modrozelené vlněné koberce s osmanskými motivy a vlákny mířícími směrem k Mekce, celý prostor i nejbližší okolí se rozdělily na modlitební sektory. Tři dostali muži, dva ženy. 

Na všechny přípravy ve čtvrtek osobně dohlížel prezident Erdogan, který pak také před modlitbou recitoval z Koránu. Nejvyšší náboženský úřad Diyanet pro ceremonii vybral tři imámy a pět muezzinů, píše provládní list Daily Sabah. Předseda úřadu Ali Erbaş, který pak vedl kázání, si s sebou přinesl meč jako symbol osmánského podmanění chrámu.

„Sultán Mehmed Dobyvatel věřil, že tento chrám bude mešitou až do soudného dne. Podle našeho přesvědčení je tento základ nedotknutelný. Kdokoliv se ho dotkne, shoří. Každý, kdo se postaví proti tomuto dědictví, bude proklet,“ prohlásil, což jako nepřímý útok na zakladatele moderního sekulárního Turecka Mustafu Kemala Atatürka na Twitteru odsoudily desetitisíce lidí.

Z muzea mešitou za 14 dnů. Erdogan oznámil první modlitby v Hagii Sofii

Na první modlitbu po šestaosmdesáti letech už od rána čekaly před Hagií Sofií tisíce věřících. Kvůli koronavirovým opatřením se dovnitř dostalo kolem tisíce lidí, upřesnila turecká média s tím, že kapacita se brzy naplnila a další zájemci museli zůstat venku.

Do mešity se nedostal ani tamní průvodce Metin. „Vstup byl na pozvánku, kterou dostalo sedm set lidí. Tady venku je to šílené, jsou tu tisíce lidí,“ popsal pro iDNES.cz. Pozvánku nedostal ani bývalý člen vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) Ali Babacan, který si v březnu založil vlastní stranu Demokracie a rozvoj (DEVA). „Kdybych ji dostal, šel bych tam,“ řekl podle serveru Ahval.

Turecký prezident recitoval z Koránu:

Návštěvníci dostali výzvu, aby si kromě povinné roušky donesli také vlastní modlitební koberečky. U jedenácti vstupů probíhaly kontroly tělesné teploty. Tramvajová i osobní automobilová doprava se v historickém srdci dočasně zastavila. Ti, kteří z okolí přijeli autobusem, až na místo zdarma dopravily další autobusy. K zásahu bylo připraveno 736 zdravotníků.

Během samotné modlitby, která začala ve 13 hodin tamního času (12:00 SELČ) a skončila zhruba po devadesáti minutách, byly křesťanské mozaiky zakryté novými závěsy. Po obřadu se opět odkryjí, slíbily turecké úřady s tím, že i po přeměně muzea v mešitu bude vzácná památka přístupná všem. Muslimům i nemuslimům, Turkům i cizincům.

První novodobé modlitby se kromě Erdogana a tureckých politiků zúčastnili i muslimští státníci z některých dalších zemí, byť na prezidentově rozhodnutí o přeměně muzea v mešitu se islámský svět úplně neshodne. Někteří to pokládají za vítězství, další míní, že krok nemá žádný podklad v islámu. 

Přeměna chrámu Hagia Sofia na mešitu se mnoha Turkům nelíbí. Například nositel Nobelovy ceny za literaturu Orhan Pamuk ji označil za populismus a důkaz, že Erdogan už nerespektuje Atatürkův sekularismus. 

K ceremonii vydalo turecké ministerstvo financí pamětní mince, oznámil šéf resortu a Erdoganův zeť Berat Albayrak. Podle serveru Ahval je k dispozici celkem pět tisíc stříbrných mincí v ceně 185 lir za kus (611 korun) a deset tisíc bronzových za 55 lir (181 korun). Od soboty se také začnou razit nové jednolirové mince s mešitou na rubu.

Byzantský chrám Boží moudrosti vznikl v letech 532 až 537. Křesťanům sloužil 916 let až do chvíle, kdy Konstantinopoli dobyl osmanský sultán Mehmed II. Fatih (Dobyvatel). Ten kostel nechal přeměnit v mešitu, kterou budova byla 481 let. Pak přišel Atatürk a v rámci sekularizačních reforem se mešita stala muzeem. Tento stav vydržel 86 let.

Památka UNESCO patří mezi nejvíce navštěvovaná místa v Turecku, jen loni si ji podle Al-Džazíry prohlédlo 3,7 milionu lidí. Každý rok se v ní prodaly vstupenky v hodnotě 73 milionů dolarů (1,6 miliardy korun), napsal opoziční server Ahval s tím, že není jasné, jak se vypořádají ztráty, které provozující firmu kvůli vládnímu kroku čekají. Nyní totiž bude vstup do mešity zdarma.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video