Podle neziskové organizace Death Penalty Information Center poprvé vláda popravila více lidí než všechny americké státy. Za rok 2020 došlo k sedmi popravám na státní úrovni, nejnižšímu počtu za posledních 37 let.
Federální soudy doposud popravily deset lidí. Před koncem Trumpova období 20. ledna jsou připraveny ještě tři popravy.
Naposledy tak velký počet exekucí uskutečnily federální soudy za vlády prezidenta Grovera Clevelanda v roce 1896. Na smrt poslaly čtrnáct jedinců.
Od Clevelanda žádná jiná federální vláda neprovedla popravy během střídání moci. V předchozích případech končící vláda popravu nechala odložit.
Trumpova administrativa v duchu prezidentova důrazu na „zákon a pořádek“ se pokoušela znovu obnovit federální tresty smrti od jeho nástupu do úřadu v roce 2017. Nejvyšší soud je povolil v červenci, po sedmnácti letech.
V USA po 17 letech obnovili federální popravy. Injekci dostal vrah tří lidí |
Tresty smrti ukládají americké federální soudy zřídka. Popravy vězňů byly v USA celostátně zastaveny v roce 1972, ale v roce 1976 byly znovu povoleny. Od roku 1988 směly hrdelní trest vykonávat i federální věznice, do roku 2003 ale poslaly na smrt jen tři odsouzence.
Mezi lednovými kandidáty na popravu je jedna žena. Pokud se uskuteční, bude Lisa Montgomeryová první federálně popravenou ženou od roku 1953, poukazuje stanice ABC. Trest smrti dostala za zabití těhotné ženy, jíž unesla dítě a vydávala jej za své. Policie vražedkyni brzo dostihla a dítě zachránila.
Prosincová poprava černocha Brandona Bernarda, který byl odsouzen za dvojnásobnou vraždu, vyvolala neobvykle silnou odezvu veřejnosti. Za Bernarda se postavila řada celebrit včetně Kim Kardashianové Westové. Petice o více jak 500 tisících podpisech neúspěšně žádala Trumpa, ať změní trest smrti na doživotí. Bernard byl nejmladší vězeň popravený federální vládou za bezmála sedmdesát let.
Biden je proti trestům smrti
Podle Death Penalty Information Center skoro polovina popravených byli neběloši. Sedmdesát šest procent popravených dostalo trest smrti za zabití bělocha. „Trest smrti je nespravedlivý, rasistický a nemá žádné místo ve společnosti,“ napsala na Twitteru kongresmanka Ayanna Pressleyová.
The death penalty is unjust, racist, and has no place in any society.
President-elect @JoeBiden has the power to halt all federal executions and call for the re-sentencing of those on death row on Day 1.
He must use that authority.
https://t.co/hJG2e9jzM8
Spolu s dalšími členy Kongresu Pressleyová žádá nastupujícího prezidenta Joea Bidena, aby zrušil trest smrti. Ten se již zavázal k jejich zrušení na federální úrovni. Plánuje reformu trestního soudnictví. Státy by získávaly pobídky, aby aplikovaly trest smrti méně často.
Státy v USA v posledních letech upouští od hrdelních trestů. Colorado se v uplynulém roce přidalo k dalším jednadvaceti státům, které je zrušily. V dalších dvanácti státech soudy nejméně deset let absolutní trest neuložily.
Nedávný průzkum společnosti Gallup zjistil, že veřejná podpora trestu smrti je na nejnižší úrovni za posledních padesát let. Pouze 55 procent respondentů uvedlo, že by vězně odsouzené za vraždu trestalo smrtí.
