Příběh jednatřicetileté Wu Jingové zprvu připomínal pohádkový příběh o tom, jak se chudá dívka vypracovala vlastní pílí z ničeho k obřímu jmění. Rolnická dcera už v patnácti letech založila svůj první salon krásy a postupem let vybudovala obří společnost, která měla hodnotu asi 12 miliard korun.
Wu Jingová se stala šestou nejbohatší Číňankou. V roce 2007 ale přišel pád. Nejdříve zatčení, obvinění z podvodů a v roce 2009 nelítostný trest smrti. Čínští prokurátoři ji obvinili z toho, že prý podvedla investory, jimž slíbila pohádkové výdělky. A také z toho, že peníze získávala ilegální cestou - mimo státní banky.
To druhé Wu Jingová během procesu přiznala, nicméně odmítla, že by chtěla někoho podvést. Její obchodní partneři se prý také proti ní během soudu nepostavili.
Tvrdý trest ale nenechal chladnými miliony Číňanů, pro které byla ztělesněním úspěchu. A i ti, kteří uznali, že porušila právo, se ptali, proč dostala trest smrti, když v Číně veřejným činitelům pravidelně stejné prohřešky procházejí, píše list The Times na svém webu.
Soud odsunul trest smrti o dva roky
Na internetu se kvůli jejímu případu strhl poprask a mnozí volali po zmírnění trestu. A poměrně překvapivě dosáhli svého. Soud vyšší instance v dubnu vrátil nižšímu soudu případ k novému projednání a ten nyní trest smrti odložil.
Oficiálně ho odsunul o dva roky. The Times píše, že Jingová tak stráví za mřížemi mnoho let, ale hrdelnímu trestu se nakonec vyhne. Televize BBC v podstatě nahlíží na nový rozsudek podobně, jen s tím rozdílem, že čínská podnikatelka dle ní stráví ve vězení zřejmě zbytek svých dní na tomto světě.
Soud své rozhodnutí zdůvodnil tím, že Wu Jingová se ke svým činům doznala a poskytla vyšetřovatelům informace, které pomohly usvědčit zkorumpované úředníky. Podnikatelka nicméně i tak přišla o svá politická práva a veškerý její soukromý majetek úřady zkonfiskovaly.
Stejně ale může mluvit o štěstí. V Číně každoročně popraví kolem čtyř tisíc lidí ročně, což je nejvíce na světě. A soudy své rozsudky jen tak lehce nemění. Loni nicméně snížily výši trestů za některé přečiny, většinou ty ekonomické, které před tím trestaly smrtí, podotkl The Times.
Její případ navíc otevřel debatu ohledně čínské ekonomiky a malých či středních podnikatelů. Protože státní banky jim nechtějí půjčovat peníze na financování podnikání, často se obracejí pro půjčky do "soukromého" sektoru, který je ovšem ilegální.
