Za otrávením agenta Skripala je nejspíš Rusko, míní Mayová i Tillerson

  • 569
Britská premiérka Theresa Mayová označila za vysoce pravděpodobné, že Rusko je zodpovědné za otrávení agenta Sergeje Skripala a jeho dcery. Nechala si proto předvolat ruského velvyslance ve Velké Británii, který má podat vysvětlení. Stejný názor jako Mayová zastává i americký ministr zahraničí Rex Tillerson.

Mayová uvedla, že byl předvolán ruský velvyslanec v Británii, aby vysvětlil, jak se do Salisbury dostal nervový plyn vyráběný v Rusku. Podle BBC má velvyslanec vysvětlit, zda šlo o „přímou akci Ruské federace“, nebo o „ztrátu kontroly“ nad zásobou nervových látek. Pokud Moskva neposkytne Británii věrohodné vysvětlení, bude to Londýn považovat za užití síly na svém území. „Nebudeme tolerovat takový bezostyšný pokus o vraždu nevinných civilistů na naší půdě,“ řekla premiérka.

Jed osmkrát účinnější než látka VX

Podle Theresy Mayové byl při útoku použit nervový jed vojenského původu, o prostředek známý pod ruskou přezdívkou novičok (nováček). Ten patří do skupiny nervově paralytických látek vyvíjených v někdejším Sovětském svazu od 70. let minulého století. Jedná se o takzvanou binární zbraň, kdy z neškodných substancí vzniká jed až těsně před použitím.

Novičok, na rozdíl od známějších nervových otravných látek jako jsou sarin nebo VX, má podle dostupných údajů formu velmi jemného prášku. Existovat nicméně může i kapalná nebo plynná forma. Novičok funguje podobně jako jiné nervově paralytické látky: vyřazuje z činnosti nervovou soustavu a u oběti tak nastává zástava dýchání a srdeční činnosti. V srovnání s plynem VX (použitým loni v únoru při otrávení Kim Čong-nama, bratra severokorejského prezidenta) je přibližně osmkrát účinnější.

Konkrétních údajů o novičoku a příbuzných látkách je přitom veřejně známo jen málo. Uvádí se například, že mohou snadno překonat standardní protichemickou ochranu, dokážou pronikat pryžovým těsněním a překážkou pro ně nejspíše nejsou ani jinak účinné filtry s aktivním uhlím.

„Sdílím netrpělivost této sněmovny a celé země, abychom pohnali zodpovědné před spravedlnost,“ uvedla na úvod svého prohlášení Mayová. Zároveň ale zdůraznila, že je nezbytné dodržet správný postup a nechat se vést důkazy.

Skripal i jeho dcera byli s prudkou otravou převezeni do nemocnice v britském Salisbury v neděli 4. března. Oba jsou v kritickém, avšak stabilizovaném stavu, píše BBC.

Někdejší dvojitý agent v 90. letech britské MI6 předával tajné informace o ruských špionech. Kvůli vlastizradě strávil několik let ve vězení, Moskva ho v roce 2010 omilostnila a vyměnila za zadržované ruské agenty v USA.

Premiérka poslance britského parlamentu o vývoji v případu kolem otrávení Skripala informovala po pondělním zasedání Národní bezpečnostní rady. Zdůraznila mimo jiné, že Británie je připravena proti Rusku přijmout potřebná opatření.

Také podle mínění šéfa americké diplomacie Rexe Tillersona je za otrávení Skripala „pravděpodobně zodpovědné“ Rusko. USA jsou podle něho s Británií zajedno v tom, že pachatelé i osnovatelé činu ponesou následky.

„Shodli jsme se, že zodpovědní lidé - jak ti, kteří zločin provedli, tak ti, již ho nařídili - musí nést odpovídající důsledky,“ uvedl podle agentury Reuters šéf americké diplomacie.

Projev Mayové je kampaň, míní mluvčí ruského ministerstva

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová projev Mayové označila za cirkusové představení a vybájený příběh. „Tohle byl cirkus v britském parlamentu,“ řekla mluvčí. „Závěr je očividný. Je to další informační a politická kampaň založená na provokacích,“ dodala.

Spolupráce s MI6 a vlastizrada. Otrava exšpiona připomíná skon Litviněnka

Zacharovová poté Londýnu vzkázala, že místo vymýšlení nových pohádek by bylo dobré vysvětlil řadu předchozích podivných úmrtí, která se na území Británie stala. Jako případ zmínila otravu někdejšího ruského agenta Alexandra Litviněnka, nevyjasněnou smrt jednoho z nejbohatších ruských podnikatelů Borise Berezovského či předpokládanou otravu ruského podnikatele Alexandra Perepiličného.

5. března 2018

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video