Je jen pár dní po prezidentských volbách a Česko už opět řeší téma Tchaj-wan. Jak se stalo, že čeští politici považují za svou povinnost dráždit Peking a navštěvovat ostrov na druhém konci světa? „Tchaj-wan byl od samých počátků proaktivní, politické cíle ve východní a střední Evropě pro něj byly vždy přednostní,“ píše ve svém komentáři politolog a sinolog Rudolf Fürst.
Krátce po zvolení prezidenta Petra Pavla se mezi zahraničními gratulanty objevila také tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen formou telefonního hovoru. Takové gesto dosud neučinil žádný z vysokých představitelů evropských států, v případě prezidenta Trumpa to bylo považováno za událost.
V českých médiích rezonuje odezva, že si budeme telefonovat, s kým chceme, a nikdo nám do toho nebude mluvit. Premiér Fiala musel nějak odpovědět na čínský diplomatický tlak, kromě lidového publika je taková argumentace ovšem zavádějící.
Země se stabilní strategickou zahraniční politikou dovedou balancování v asijském terénu zvládat bez zbytečných vášní a neničí si svou čínskou agendu, do které investují přes sto let.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.
