Ulice Teheránu o víkendu připomínaly válečnou zónu. Proti opozičním demonstrantům, kteří žádají nové prezidentské volby, zasáhla policie a islámské milice. Mrtvých je nejméně deset.
Informační blokáda, kterou Teherán v posledních dnech zavedl, nechává světová média tápat. Zahraniční novináři nesmějí do ulic (včera ze země vyhostili zpravodaje britské BBC), a tak se jedním z hlavních zdrojů informací o dění v Teheránu stal internet. Servery jako YouTube, Facebook či Twitter jsou zaplaveny často roztřesenými videi, která natočili sami demonstranti či přihlížející.
Protesty v ulicích Teheránu (20. června 2009)
Drastické záběry však mají větší vypovídací hodnotu než profesionální televizní šoty. Vlastně jen díky nim se svět dozvídá o hrůzách, které se sobotního večera v Teheránu staly. Co může vypovědět víc než krátký záběr na umírající dívku jménem Neda, již na rohu ulice Khosraví zasáhla kulka přímo do srdce? Jeden muž se jí pokusil pomoci, jeho přítel vše točil a pak zřejmě zavěsil na YouTube. Neda do dvou minut umírá.
POZOR, DRASTICKÉ ZÁBĚRY:
Sobotní agrese byla zřejmým varováním, že režim nebude váhat a své zájmy ochrání i za cenu krve. Stejně jako následné zatýkání - ve vazbě prý skončila i dcera vlivného exprezidenta Rafsandžáního. Sám Músáví poté svým stoupencům sdělil, že je "připraven na mučednictví a bude pokračovat v nastoupené cestě."
Írán viní Západ z podněcování nepokojů
Íránská vláda dnes obvinila Západ, že sehrál roli v podněcování nepokojů otřásajících Íránem od prezidentských voleb.
"Šíření anarchie a vandalismu západními mocnostmi a také západními médii... nemůžeme absolutně akceptovat," řekl na tiskové konferenci mluvčí ministerstva zahraničí Hasan Kaškaví. "V mnoha evropských zemích a také v Americe, místo aby vyzývali lidi k návratu k demokratickým mechanismům... podporují část výtržníků," řekl podle agentury Reuters.
Co by se teď v Íránu mohlo stát?Íránské nejvyšší vedení se zřejmě rozhodlo, že nebude riskovat podlomení vlastní autority, a dalo pokyn k udušení protestů i za cenu obětí na životech. Zde je pět nejčastějších otázek a odpovědí na téma, kam by se vývoj v Íránu mohl dále ubírat: 1. Zakročí úřady ještě tvrději? Po sobotním nekompromisním zásahu a dalších výhrůžkách šéfa policie na adresu Músávího stoupenců je to pravděpodobné. Vedení země pasivně přihlíželo několika mohutným protestním pochodům v naději, že postupně pohasnou. Když se ukázalo, že to neplatí, začaly represe, zatýkání a bití. A snahy o přerušování internetu a kontrolu mobilních sítí. Současný režim zatím není akutně ohrožen, elitní Revoluční gardy, armáda i policie zůstaly loajální nejvyššímu vůdci Chameneímu a prezidentovi Ahmadínežádovi. 2. Budou protesty pokračovat? Pravděpodobně ano, dokud Írán nezavede výjimečný stav. Zřejmě však už nebudou tak početné. 3. Co opozice vlastně chce? Dosavadní opoziční vystoupení nebylo (u drtivé většiny jeho účastníků) zaměřeno proti podstatě íránského režimu, tedy proti nadvládě ajatolláhů. Íránci protestují proti výsledkům voleb, které podle nich byly zfalšovány. Frustrovaná střední třída ve větších městech tak zároveň ventiluje svou zlost a nespokojenost. K protestům se nijak nepřipojil venkov - pokud by se tak stalo, režim by zřejmě byl smeten. 4. Mohl by být zpochybněn i nejvyšší vůdce Chameneí? Umírněný kandidát Músáví nejspíš bude pokračovat ve snaze dosáhnout anulování volebních výsledků. Jeho "protiahmadínežádovský" tábor má podporu široké koalice jdoucí napříč íránskými politickými a náboženskými institucemi včetně někdejších prezidentů Muhammada Chatámího a ajatolláha Alího Hášemího Rafsandžáního. 5. Jak tedy může vývoj v zemi pokračovat? Málokdo si to troufá odhadovat. Podle jedněch protesty brzy vyšumí a naděje velké skupiny proreformně naladěných Íránců tak nebudou naplněny. Podle jiných názorů se k velkému střetu terpve schyluje. Případná překvapení však nejsou v zemi, jako je Írán, nikdy vyloučena. |
