Bilal Erdogan, syn tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana (3. června 2023)

Bilal Erdogan, syn tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana (3. června 2023) | foto: Profimedia.cz

Turecké podnikání. Za výsadní pozici miliony dolarů, klíčem byl syn prezidenta

  • 1
Jak dělat v Turecku byznys? Musíte zaplatit. Alespoň tak uvažovala švédská pobočka americké firmy Dignita Systems AB. Ta se podle důkazů získaných agenturou Reuters chystala vyplácet desítky milionů dolarů za to, že jí syn tureckého vládce Bilal Erdogan zajistí výsadní postavení na trhu. Možné úplatkářství už prošetřují úřady.

Plán byl jednoduchý. Turecká vláda schválí zákony, které povzbudí prodeje firmy Dignita Systems AB. Ta nabízí například alkohol testery zabudované v autech, které automaticky zamknou zapalování motoru v případě, že je řidič opilý. Podle nové legislativy by bylo používání analyzátorů dechu v určitých typech vozů a pro některé kategorie řidičů povinné.

Výměnou za následnou desetiletou smlouvu o exkluzivitě na tureckém trhu měla firma zaplatit desítky milionů dolarů na úplatcích. Peníze by chodily v drobných částkách na účet účelově založené schránkové společnosti. Za půl milionu prodaných aut s patřičným vybavením by na účet této „skořápkové“ firmy přišlo 54 milionů dolarů. Za dva miliony aut by to pak bylo 384 milionů. Odtamtud by peníze odtekly do dvou institucí.

Tou první je soukromá univerzita Ibn Chaldúna v Istanbulu, již nechala postavit organizace založená Erdoganem v době, kdy byl v největším tureckém městě starostou. Druhou institucí, kam měly putovat úplatky, je nadace pro mládež Tügva. Ve správních radách obou z nich sedí syn tureckého prezidenta Bilal Erdogan a opozice tyto organizace považuje za součást mecenášského systému, kterým si prezident hýčká své voliče.

Dvaačtyřicetiletý podnikatel Bilal Erdogan je druhý syn Recepa Tayyipa a Emine Erdoganových. Stejně jako zbytek rodiny, i on podle Reuters vlastní menšinový podíl v turecké námořní přepravní společnosti BMZ Group. Na veřejnosti se jeho jméno objevilo například v souvislosti s korupční kauzou z roku 2016. Italští vyšetřovatelé ho tehdy podezírali z praní špinavých peněz poté, co do země přivezl velký finanční obnos, aniž to oznámil úřadům.

Erdoganův potomek obvinění popřel a policisté nakonec vyšetřování pro nedostatek důkazů zastavili. Bilal Erdogan rovněž popíral, že je zapojen do obchodu s ropou z území pod kontrolou Islámského státu. Toto tvrzení do veřejného prostoru bez důkazů vypustilo Rusko v roce 2015. Vztahy Rusů a Turků byly tehdy napjaté kvůli sestřelení ruského vojenského letounu nad syrsko-tureckou hranicí.

Pane prezidente...

Švédové se o spojení s tureckou administrativou nepříliš úspěšně snažili čtyři roky. Příležitost přišla až poté, co se zástupce Dignita Systems AB loni v únoru sešel s Erdoganem mladším v Istanbulu, píše agentura Reuters s odkazem na získané dokumenty a svědectví zainteresovaného člověka. Až po onu fiktivní firmu má Reuters písemné podklady k popsaném plánu. To, že pak úplatky zamíří k Bilalu Erdoganovi, se prý dohodlo jen ústně.

Schůzce údajně napomohl profesor teologie a politik Irfan Gunduz, který má k Bilalovi blízko. On prý poprvé přišel s tím, že by švédská firma za své požadavky měla zaplatit. Podle zdroje Reuters se nejprve mluvilo až o 100 milionů dolarů. „Proberme to,“ zněla odpověď výkonného ředitele Anderse Erikssona, který v následujících zprávách se svými spolupracovníky pro Gunduze a Bilala Erdogana používal krycí jméno „Lobby“.

Erdoganův syn: Ropu od Islámského státu nekupuji, stopy vedou k Asadovi

„Pokud Lobby dostane sto milionů, bude extrémně šťastná. Neumím si představit, že by k takovým penězům měla blízko nebo že by měla příležitost vydělat si sto milionů tak snadno,“ psal Eriksson. „Chceme, aby nás Lobby podporovala a ‚chránila‘ před konkurencí,“ ujišťoval zase v jiné zprávě s tím, že v případě příchodu konkurentů by se „poplatky“ snížily na polovinu.

Po schůzce s Bilalem Erdoganem se zástupci Dignita Systems AB dozvěděli, že ještě musejí poslat formální dopis jeho otci a celý byznys patřičně představit. Text dopisu Eriksson probíral i s kolegy v USA. Na třech stranách Eriksson chválí, jak prezident zlepšil situaci na tureckých silnicích, a nabízí pomoc.

Pokud by se prý zámky pro opilé řidiče osobních aut či autobusů MHD zavedly povinně a švédská firma dostala smlouvu na jejich dodávání, byla by „připravená jednat o základních zárukách a podmínkách, které by byly nutné k umožnění naší investice“. Dopis byl poslán Gunduzovi a ten pak měl za úkol ho doručit do prezidentské kanceláře.

Není jisté, zda hlava Turecka dopis skutečně četla, nicméně věci se právě tehdy daly do pohybu a začaly se domlouvat důležité schůzky. V Istanbulu vznikla ona fiktivní firma a Švédové si během loňského léta pro prezidenta připravili prezentaci o svých produktech.

Z plánu sešlo, zasáhl americký vlastník

Nakonec ale na nic z korupčního plánu nedošlo. Dignita Systems AB z obchodu koncem loňského roku vycouvala. Tou dobou už totiž američtí vlastníci začali být nervózní z „nežádoucích aspektů“ tureckého projektu. Báli se, že překročí americké zákony o úplatkářství, a počínající byznys zarazili.

Agentuře Reuters pak řekli, že z důvodu „potenciálně znepokojivého chování“ v Turecku dostalo několik lidí výpověď. Vyhazovem například skončila kariéra ředitele Erikssona. Ten jen řekl, že se podle dohody o mlčenlivosti k tématu nesmí vyjadřovat.

Politik Gunduz pak informace označil za „drby“. „Ani já, ani Bilal jsme o této společnosti nikdy neslyšeli, natož abychom se s ní sešli,“ řekl. Také Bilal Erdogan prostřednictvím svého právníka vzkázal, že všechna obvinění jsou „kompletně nesprávná“. „Je to snůška lží,“ dodal právník. Kauzu nekomentuje ani turecká prezidentská kancelář.

Snad nás Turci pustí do NATO, doufají Švédi s novým zákonem proti terorismu

Podle Reuters nelze potvrdit, zda a do jaké míry prezident či jeho syn o plánu švédské firmy věděli a byli do něj zapojení. Získané dokumenty a svědectví však ukazují, jak klíčovou postavou Bilal Erdogan z pohledu investora v Turecku je.

Americké i švédské úřady po upozornění na vznikající schéma loni na jaře začaly celou věc prošetřovat. Příslib provizí je totiž v obou zemích v jistých případech potenciálně trestným činem. A ve Spojených státech i ve chvíli, kdy se na vyplacení peněz ještě nedostalo. „Ale museli byste prokázat, že došlo k dohodě a nějakému zjevnému jednání, jako je třeba otevření účtu v bance, kam by pak peníze chodily,“ uvádí Scott Greytak z Transparency International.

Švédské vyšetřování nicméně přišlo v citlivé době. Turecko je totiž jednou ze dvou posledních zemí, které ještě neschválily švédskou žádost o vstup do NATO.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video