V zemi tehdy po letech skončila přísná bezpečnostní opatření, která Rusové zavedli během druhé čečenské války. Patřily k nim zákazy vycházení, zátarasy na silnicích, domovní prohlídky, ale i mírnější pravidla pro zatýkání.
Ruské bezpečnostní síly mohly bez vysvětlení přijít a odvést podezřelého neznámo kam k výslechu, což se stalo i dvěma mužům a jedné ženě, jejichž případy se dostaly před Evropský soud ve Štrasburku.
Ruští vojáci v maskovacích uniformách je podle AFP nezávisle na sobě odvlekli neznámo kam. Příbuzní potom už své blízké nikdy nespatřili a jakákoli snaha dopátrat se jejich osudu byla marná.
Rusové příbuzným vyplatí téměř pět milionů korun
Podle štrasburského soudu Rusko v případě tří zmizelých porušilo evropskou úmluvu o lidských právech, a to v bodech, které se týkají zákazu nelidského a ponižujícího zacházení a práva na řádný proces. Rusko nyní musí příbuzným zmizelých lidí vyplatit odškodnění ve výši 190 tisíc eur (asi 4,75 milionu korun).
Štrasburský soud je instituce Rady Evropy a Rusko je jejím členem, takže by výrok soudu mělo respektovat.
Není to poprvé, co se ve Štrasburku řešily rusko-čečenské konflikty. Soud už Moskvu odsoudil v řadě dalších případů, přičemž podle nevládní organizace na obranu lidských práv Human Rights Watch loni Rusko mnohdy rozsudky nerespektovalo, což vede k dalšímu násilí na severním Kavkazu.
Čečensko po rozpadu SSSR• První rusko-čečenská válka z let 1994 až 1996 trvala 21 měsíců a její účet byl hrozivý: sto tisíc mrtvých, z toho 5 500 ruských vojáků, a zničené Čečensko. • Další střety v Čečensku začaly v roce 1999, kdy Kreml obvinil tamní ozbrojence z útoků v ruských městech. Formálním důvodem návratu Rusů do Čečenska byla série čečenských útoků v Dagestánu. V druhé válce zahynulo podle různých zdrojů až 80 tisíc lidí, z toho • 11. prosince 1994 - Začala první rusko-čečenská válka. • 14. června 1995 - Čečenské komando vedené Šamilem Basajevem zajalo v ruském Buďonnovsku stovky rukojmích, vymohlo si zahájení mírových rozhovorů s Ruskem. Zahynulo 130 lidí. • 12. května 1997 - Čečenský prezident Aslan Maschadov a ruský prezident Boris Jelcin podepsali v Kremlu mírovou smlouvu. • 7. srpna 1999 - Ruská armáda zahájila v Dagestánu kvůli vpádu čečenských rebelů vojenskou operaci na severním Kavkaze. Kreml také tehdy obvinil čečenské ozbrojence z útoků v ruských městech, při nichž zemřelo přes 300 lidí. 1. října pak vpádem ruských jednotek do Čečenska začala druhá rusko-čečenská válka. • 6. února 2000 - Úřadující ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že vojenská operace v Grozném skončila. V červnu pak v Čečensku zavedl přímou prezidentskou správu a jejím šéfem jmenoval nejvyššího čečenského muslimského duchovního Achmata Kadyrova. • 27. listopadu 2005 - V Čečensku se konaly parlamentní volby, které vyhrála prokremelská strana Jednotné Rusko. • Noc z 9. na 10. července 2006 - Vůdce čečenských separatistů polní velitel Šamil Basajev byl zabit v Ingušsku. •27. března 2009 - Ruský prezident Dmitrij Medveděv vyzval k ukončení zvláštního bezpečnostního režimu v Čečensku, označovaného jako protiteroristická operace. Oficiálně skončila 16. dubna. - 29. března 2010 - V moskevském metru zaútočily dvě sebevražedné atentátnice a k zodpovědnosti se přihlásil vůdce severokavzkazských rebelů Doku Umarov, podle nějž šlo o odplatu za "masakry, kterých se dopustila ruská tajná služba na chudých obyvatelích Čečenska a Ingušska". Při výbuších v Moskvě zemřelo 39 lidí. (viz článek o útoku v moskevském metru) Zdroj: ČTK |
