OSN přitom již v roce 1990 vyhlásila na vývoz jakýchkoli zbrojních součástí do Iráku embargo a hrozí hospodářskými sankcemi každému, kdo je poruší. Na počátku skandálu stálo podezření Washingtonu, že Orao (v překladu Orel) opravovala vojenská letadla pro Irák.
Jednotky NATO minulý týden provedly ve zbrojovce rozsáhlou inspekci, při níž zabavily řadu písemností. Z nich údajně vyplývá, že bosenští Srbové dodávali dosud nezjištěné dodávky zbraní do Bagdádu právě prostřednictvím Jugoimportu.
Spekuluje se dokonce o tom, že jugoslávští experti předávali iráckým kolegům zkušenosti z bombardování Srbska v roce 1999, během něhož se jim podařilo nejen sestřelit dva supermoderní americké letouny, ale především účinně ochránit řadu vojenských cílů.
Vláda i zástupci Jugoimportu obvinění zpočátku důrazně odmítali, avšak včera byl zničehonic odvolán poradce ministra obrany Ivan Djokič, ředitel Jugoimportu Jovan Cetkovič a současně byla uzavřena pobočka firmy v Bagdádu, což se rovná neoficiálnímu přiznání.
Někteří představitelé vlády premiéra Zorana Djindjiče, zděšeni vyhlídkou možných sankcí OSN, požadovali hlavy dalších ministrů, například ministra obrany Velimira Radojeviče. "Stát musí zareagovat rychle a mocně," prohlásil vicepremiér Nebojsa Covič.
Djindjič zase aféry využil k udělení políčku svému největšímu rivalovi, prezidentu Vojislavu Koštunicovi, jenž podle něj selhal jakožto vrchní velitel ozbrojených sil: "Někdo tu nedělal svou práci." Jovan Cetkovič vedl obchodní jednání s Irákem mnohokrát (viz Jugoimport: Velmi podivné obchody) s pověřením Slobodana Miloševiče.
Úzké styky s Bagdádem budovali nacionalisté, radikálové a komunisté od doby, kdy se obě země ocitly v mezinárodní izolaci. Pikantní na celé aféře je, že právě v těchto dnech v Bagdádu pobývá "na osobní návštěvě" Boris Vukovič, jeden z členů Jugoslávské levice, kterou vede Miloševičova žena Mirjana Markovičová. Podle dobře informovaných zdrojů zde působí jako poradce Saddámova staršího syna Udaje.
