Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal 17. března zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovovou.
Soudci shledali, že existují „opodstatněné důvody domnívat se, že každý podezřelý nese odpovědnost za válečný zločin nezákonné deportace populace a nezákonného přesunu obyvatelstva z okupovaných oblastí Ukrajiny do Ruské federace,“ uvedl list The Guardian.
Zdá se nepravděpodobné, že by Putin v nejbližší době zasedl v haagské soudní síni. Jiní obvinění vůdci tam ale spravedlnosti čelili. Bývalý srbský prezident Slobodan Miloševič, který byl hnací sílou balkánských válek v 90. letech, byl v Haagu souzen za válečné zločiny včetně genocidy. Zemřel ale v roce 2006 ve své celé ještě dříve, než soud mohl vynést rozsudek.
Dostat Putina před tribunál v Haagu je nemožné, říká bývalý vyšetřovatel Dzuro |
Srbsko, které usiluje o členství v Evropské unii, s Ruskem udržuje blízké vztahy a je jednou ze zemí, která postup ICC kritizovala. Zatykače „budou mít špatné politické důsledky“ a vytvoří „velkou nechuť mluvit o míru a o příměří na Ukrajině“, řekl srbský prezident Aleksandar Vučić.
Naopak podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové „pachatel a jeho přisluhovači nebudou mít úniku“. V pátečním projevu při příležitosti ročního výročí osvobození ukrajinského města Buča von der Leyenová dodala, že „váleční zločinci se budou za své činy zodpovídat“.
„Zatykač vede k eskalaci, ne k míru“
Další zemí, která zatykač pro Putina nepodpořila, je Maďarsko. Šéf maďarské vlády Gergely Gulyas prohlásil, že pokud by Putin vstoupil na území země, tak by ho maďarské úřady nezatkly a zatykač označil za „ne zrovna nejšťastnější, protože vede k eskalaci, a ne k míru“.
Někteří analytici se domnívají že by Putinův zatykač mohl být pobídkou k prodloužení bojů. „Zatykač na Putina by mohl podkopat snahy o dosažení mírové dohody na Ukrajině,“ uvedl pro agenturu AP Daniel Krcmaric, docent politologie na americké Severozápadní univerzitě.
Jedním z možných způsobů, jak cestu k mírovým jednáním usnadnit, by podle něj mohla být výzva Rady bezpečnosti OSN Mezinárodnímu trestnímu soudu, aby podle článku 16 na rok pozastavil vyšetřování na Ukrajině.
Facka nám všem, dovolí si na všechny. Ruské elity rozhodil zatykač na Putina |
To se však zdá nepravděpodobné, myslí si Krcmaric. „Západní demokracie by se musely obávat následků veřejného mínění, kdyby učinily morálně pochybné rozhodnutí a vyměnily spravedlnost za mír takovýmto explicitním způsobem,“ řekl a dodal, že Ukrajina takový krok pravděpodobně také nepodpoří.
Rusko zatykače okamžitě odmítlo. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva ICC neuznává a jeho rozhodnutí považuje za neplatná. Dmitrij Medveděv, zástupce šéfa ruské bezpečnostní rady, naznačil, že by se sídlo ICC mohlo stát cílem ruského raketového úderu.
Alexander Baunov, analytik nadace Carnegie Endowment, pro AP poznamenal, že zatykač na Putina se rovná „výzvě ruské elitě, aby Putina opustila“, což by mohlo oslabit jeho podporu.
Skupiny na ochranu práv dětí zatykač uvítaly, zároveň však mezinárodní společenství vyzvaly, aby nezapomínalo na prosazování spravedlnosti i v jiných konfliktech.
