Stejně jako Česká republika i další evropské státy Římský statut, na jehož základě Mezinárodní trestní tribunál vznikl, uznávají. Měly by tak v případě zaznamenání pohybu dotyčného, na nějž je zatykač vydán, povinnost ho na svém území zadržet. Ruský prezident tak do Evropy v nejbližší době zřejmě nezavítá.
Jednou z výjimek na evropském kontinentu je samotná Ukrajina, která sice mezi signatáře jurisdikce patří, ale svůj podpis nestvrdila. Podle Vídeňské úmluvy o smluvním právu se jí proto týká povinnost zdržet se „jednání, které by zmařilo předmět a účel“ smlouvy.
Bude se někdy Vladimir Putin osobně zpovídat před Mezinárodním trestním soudem v Haagu?
Dalším evropským státem, který jurisdikci ICC nikdy neuznal, je Bělorusko. Putin tak s autoritářským a Rusku podobným režimem prezidenta Alexandra Lukašenka může spolupracovat bez obav dál.
Mapa světa podle uznání Římského statutu Mezinárodního soudního tribunálu v Haagu jednotlivými zeměmi (zelené země statut podpisem uznaly, žluté státy svůj podpis neratifikovaly, fialové státy následně od svého členství odstoupily, oranžové státy svůj podpis odvolaly, červené státy nikdy statut neuznaly) | foto: Public domain, via Wikimedia Commons
Ani Turecko se neřadí mezi signatáře. Tamní prezident Recep Tayyip Erdogan začátkem letošního roku při telefonátu šéfovi Kremlu oznámil, že Ankara je připravena sehrát roli prostředníka mezi Moskvou a Kyjevem v jednáních o ukončení války.
Do Číny i USA ano, do Tádžikistánu ne
Ačkoliv se cestovní možnosti Putina staly velmi limitovanými, navštívit bez strachu ze zatčení může třeba Čínu. Vztahy s Pekingem Kreml začal prohlubovat. Jako příklad podpory ze strany čínského režimu Rusku může sloužit plánovaná návštěva Moskvy čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Ten má do Ruska zavítat příští týden a zahájit tak „novou éru rusko-čínských vztahů“.
I do Spojených států může Vladimir Putin přiletět. USA se obávají, že by Mezinárodní trestní tribunál mohl být zneužit k politicky motivovaným žalobám proti americkým vojákům, a proto se země závazky plynoucí z ratifikace podpisu Římského statutu ICC netýkají, ačkoliv v prosinci roku 2000 podepsaly.
Tehdejší prezident Bill Clinton se rozhodl podpis k ratifikaci Senátu nepředložit, a to kvůli „skepticitě ze vzniku nových organizací“ a z důvodu „ochrany americké suverenity“. Jeho nástupce ve funkci George W. Bush později podpis odvolal. Současný prezident Joe Biden vydání zatykače na Putina schvaluje a označil ho za „oprávněné“.
O vliv na africkém kontinentu Rusko se Západem vede roztržku. Bez obav Putin může vycestovat třeba do Somálska, Etiopie či Súdánu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nedávno podnikl týdenní cestu do Afriky, aby šířil sféru ruského vlivu. V únoru dokonce prohlásil, že „snahy Západu izolovat Kreml selhaly, protože Rusko posiluje vztahy se zeměmi v Africe, na Blízkém východě, v asijsko-pacifickém regionu i jinde“.
Asijská země, jež původně patřila mezi státy bloku socialistických federací Sovětského svazu a schvaluje Mezinárodní trestní soud, je Tádžikistán. Jeho návštěvě se tak Putin zřejmě též pro jistotu vyhne.
Pravděpodobnost, že Putin vycestuje, je mizivá
Šéf Kremlu od počátku války na Ukrajině Rusko opouštěl jen výjimečně. Od února 2022 navštívil pouze osm zemí, přičemž žádná z nich nepatří pod jurisdikci ICC. Sedm z nich jsou bývalé sovětské republiky a jedinou navštívenou destinací, která do této kategorie nespadá, je Írán. Ten Rusko zásobuje dodávkami vojenské techniky.
Tribunál v Haagu vydal zatykač na Putina, obvinil ho z válečných zločinů |
Mezinárodní trestní soud vznikl v roce 2002 jako orgán činný v trestním stíhání osob zodpovědných za páchání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů a momentálně má podporu 123 států. Zatykač na ruského prezidenta Putina a na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovovou vydal v pátek.
Stíhání zahájil z důvodu únosů ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Podle prohlášení soudu „existují opodstatněné důvody domnívat se, že prezident Putin za ně osobně nese odpovědnost.“
Dostat Putina před tribunál v Haagu je nemožné, říká bývalý vyšetřovatel Dzuro |
Krok ICC ocenil český premiér Petr Fiala, prezident Petr Pavel, přivítali ho například i šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell, kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová, litevská premiérka Ingrida Šimonytéová, šéf slovinské vlády Robert Golob či mluvčí polské vlády Piotr Müller. Francouzské ministerstvo zahraničí na Twitteru uvedlo, že „spravedlnosti by neměl uniknout nikdo“.
Bývalý vyšetřovatel u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Vladimír Dzuro šance na postavení Vladimira Putina před soud v Haagu hodnotí jako nulové. Bez vůle Ruska je podle něj zatčení prezidenta, který je u moci, neproveditelné. Stanice BBC připomněla, že u ICC se procesy v nepřítomnosti obžalovaného nekonají.
