Rozsudek je přesto spíše vítězstvím současné administrativy prezidenta Baracka Obamy, podle níž otázky imigrace spadají do pravomocí federální vlády, a ne jednotlivých států.
Arizonští zákonodárci právní předpis schválili předloni v dubnu. Snažili se tak omezit příliv nelegálních přistěhovalců, kteří do státu proudí přes hranici s Mexikem, a zamezit zločinnosti, jež podle nich s nelegální imigrací souvisí.
Kontroverzní zákon okamžitě kritizovala administrativa prezidenta Baracka Obamy a uvedla, že jej napadne u soudu. Proti tomuto normativnímu aktu protestovali i ochránci lidských práv, kteří jej označovali za rasistický a odporující americké ústavě. "Musíme dohlédnout, aby prosazováním arizonských zákonů vůči imigrantům nedocházelo k porušování osobních práv," řekl americký prezident.
Zákonem se pak zabývaly soudy nižších instancí, až skončil u soudu nejvyššího. Jeho soudci nakonec dali ve většině bodů za pravdu federální vládě. Odmítli ustanovení, podle něhož by se ilegální imigranti dopustili trestného činu, pokud by například u sebe neměli doklady, anebo hledali práci.
Nejvyšší soud nezrušil jediné ustanovení, které ovšem zásadně upravil. Policisté v Arizoně sice mohou zadržet lidi, které podezírají jako nelegální imigranty, o jejich ponechání ve vazbě se však musí poradit s federálními imigračními agenty. Nejvyšší soud navíc dal najevo, že sporné ustanovení lze dále napadat u soudů nižších instancí.
Podobný zákon láká i další státy
Pondělní rozsudek amerického nejvyššího soudu je naprosto zásadní. Podobné zákony jako Arizona již totiž přijaly další státy, anebo se chystají je přijmout. Verdikt nejvyššího soudu jim ale dal jasně najevo, že v této - ve Spojených státech velmi citlivé - otázce nemůže suplovat federální vládu.
V zemi je podle odhadů více než deset milionů nelegálních imigrantů.
