Sotva slovenská koalice přežila jednu krizi, už se na ni valí další. Co se (zase) stalo? Nejmenší vládní strana Za lidi řeší personální spory už několik měsíců a lídryni Remišové se od nástupu do funkce nedaří získat si důvěru svých kolegů. Nicméně teď je situace, zdá se, skutečně vážná.
Aktuální rozkol začal tím, že se Remišová rozhodla odvolat generálního manažera strany Romana Krpelana, který vedle exprezidenta Andreje Kisky patřil k zakládajícím členům strany a je jedním z kritiků její současné vůdkyně. A kromě něj i Tomáše Lehotského, o kterém ještě bude řeč.
Odvoláním obou mužů se příznivě pro Remišovou změnil poměr sil v předsednictvu, upozorňují naštvaní straníci. V reakci na to pak sedm lidí z jednadvaceti předčasně opustilo úterní schůzi předsednictva. Právě na této schůzce se mělo hlasovat o termínu mimořádného sněmu, kde kritici chtěli řešit další osud Remišové ve funkci.
Na konání sněmu se však Za lidi nedohodli. „Mám obavy z toho, jak bude strana dál fungovat, a z toho, jak absolutisticky se Veronika Remišová ve straně chová, jak se zmocnila předsednictva, které je nejvyšším orgánem a může rozhodnout o tak fatální věci, jako je sněm,“ říká účastnice stranické „vzpoury“ Vladimíra Marcinková.
Podle ministryně Kolíkové navíc šéfka partaje Krpelana vyhodila takříkajíc „mezi dveřmi“, což sama v rozhovoru pro deník Sme označila za neuctivé. „Dá se říct, že to byla poslední kapka, kdy jí (Remišové) vyjadřujeme nedůvěru,“ uvedla Kolíková. Ta nyní vede frakci, která žádá odchod stranické šéfky a vládní kolegyně.
Remišová nechce ty, co „rozbíjí stranu“
Sama Remišová míní, že na odvolání generálního manažera měla právo, protože nebyla spokojená s jeho prací. Tvrdí také, že je ochotná rezignovat, jen se chce dohodnout na svém nástupci. Tím by ráda viděla Juraje Šeligu. Skupina pod Kolíkovou však tak jako tak žádá sněm.
A stejně tak čestný předseda Kiska, který stranu vyzval, aby se přestala hádat přes média a počkala si na sněm. Remišová však v „čistkách“ pokračuje a naposledy překvapila ostatní členy strany tím, že stáhla nominaci Tomáše Lehotského na post místopředsedy parlamentu. I on se přitom přidal ke kritikům nedávných kroků své předsedkyně.
Remišová o tom podle médií zpravila své koaliční partnery, ale stranické kolegy ne. A nevěděl o tom podle svých slov ani sám Lehotský. „Nemá smysl někoho, kdo odchází, nominovat na místopředsedu parlamentu,“ prohlásila Remišová s tím, že post nemůže dostat ten, kdo „rozbíjí stranu“.
Pokud na sněm přece jen dojde, novou předsedkyní by se mohla stát nejvýraznější členka strany - ministryně Kolíková. Ta v poslední době ustála pokus opozice odvolat ji z funkce a křeslo se pod ní kývalo i během zmíněné jarní krize.
Kiskova strana je bez lídra, rozhádaná a slabá. Její šéfka jí pozici neudržela |
Tehdejšího premiéra Igora Matoviče totiž nahlas zkritizovala a on pak obratem přišel s návrhem, že rezignuje, pokud skončí i Kolíková.
Ministryně nabídla svou demisi, v rekonstruované vládě Eduarda Hegera se ovšem znovu ujala stejného resortu. A vzpomíná, že už tehdy se jí nelíbilo jednání předsedkyně Remišové.
Vicepremiérka jí totiž podle ní nabízela post v potenciální trojkoalici - tedy ve variantě, kterou Matovič původně navrhoval, když se chtěl zbavit koaliční strany Svoboda a solidarita (SaS). „Nelíbilo se mi, že se něco říká a něco jiného dělá v zákulisí,“ říká nyní Kolíková. Strana Za lidi se totiž veřejně zavázala, že SaS proti Matovičovi podpoří.
Další hřebík do rakve křehké koalice
„Veronika Remišová měla od začátku jen dvě možnosti a ani u jedné se nedá mluvit o vítězství. Pokud si poradí s kritiky, zůstane jí vyprázdněná strana. Pokud uzná prohru, přijde o funkci předsedkyně,“ hodnotí situaci Denník N.
A jak vnitrostranický boj ohrožuje koalici? Vzpurná frakce aktuálně požaduje, aby se mohla účastnit jednání koaliční rady. Tam však chodí jen lídři vládních stran, tedy Matovič za hnutí OLaNO, Boris Kollár za Jsme rodina, Richard Sulík za SaS a Remišová za Za lidi.
Pokud by Kolíková a její kolegové uspěli, za jednu stranu by tam najednou bylo hned několik hlav. Takový scénář už odmítl Matovič s dovětkem, že pro to nevidí důvod. S rozpadem nejmenší vládní strany kabinetu navíc hrozí, že přijde o pohodlnou ústavní většinu.
Partaj má v parlamentu deset poslanců a podle toho veřejných proklamací Kolíkové a spol. má Remišová na své straně jen asi tři z nich. Většinu drží skupina kolem ministryně spravedlnosti. Premiér Heger však předpokládá, že i v takovém případě bude mít v Národní radě dost hlasů na to, aby mohl dál vládnout.
Také ostatní členové vlády míní, že vzbouřenci koalici podrží, ať už se Kiskova strana rozpadne, nebo ne. Kromě hádek v Za lidi ovšem budoucnost kabinetu ohrožují i další spory mezi OLaNO a SaS i některé požadavky strany Jsme rodina.
„Aktuálně se možnost rozpadu koalice jeví tak jasně, že k ní může dojít dřív, než by se stihlo zorganizovat plánované referendum o předčasných volbách,“ uvedl pro Sme politolog Jozef Lenč s odkazem na snahu opozice zbavit se vlády dřív než za tři roky.
