V dolech Nováky v obci Horní Nitra se těží drtivá většina veškerého hnědého uhlí na Slovensku, asi dva miliony tun ročně. Když si však člověk otevře internetové stránky společnosti, tak ho zarazí, že na stejné úrovni jako generální ředitel dolů Dr. h.c. Ing. Peter Čičmanec, PhD. je také logo dceřiné firmy dolů - firmy Agro GTV a nápis palcovými písmeny: "Slovenská rajčata z Horní Nitry".
Zatím sice drtivou většinu z několika tisíc horníků živí těžba uhlí, ale 1,5 milionu kilogramů rajčat, které tu letos chtějí vypěstovat ve sklenících nad poddolovaným územím, je také slušné množství. Každé páté rajče vypěstované dnes na Slovensku tak pochází právě od horníků.
Tři hektary supermoderních skleníků, do kterých doly investovaly 5 milionů eur (asi 125 milionů korun) využívají odpadní teplo z dolů a geotermálního vrtu, který původně sloužil jen jako technologická součást těžby.
Dnes tu má práci přes padesát bývalých horníků a do budoucna chce společnost pěstování rajčat ještě dále rozšiřovat. "Z horníka však neuděláš ze dne na den zelináře," říká pro deník Pravda vedoucí AGRO GTV Stanislav Gurský.
Rajčatová čest Slovenska
Firmě se však daří a před skleníky stojí kamiony, které odsud rozvážejí rajčata do supermarketů po celém Slovensku. Deník dokonce tvrdí, že po kolapsu tradičního zelinářství na jižním Slovensku "horníci zachraňují rajčatovou čest Slovenska".
Bývalé horníky práce ve sklenících baví. Úrodu rajčat tu sklízí i dvaapadesátiletý Dušan Ďurišek, který skoro třicet let života strávil pod zemí dolováním uhlí. "Práce pod zemí byla těžká manuální dřina. Tohle je neco úplně jiného a moc mě to baví," uvedl pro server Váščas.sk Ďurišek.
Rajčata nejsou jediným zemědělským pokusem dolů v Novákách. Jinou, v devadesátých letech velmi prosperující vedlejší výrobou, bylo pěstování hlívy ústřičné v opuštěných štolách. Nápad se zrodil už před dvěma desetiletími.
"V podstatě se jednalo o porevoluční roky, kdy docházelo k útlumu hornictví a my jsme museli ustoupit z některých těžebních polí. Hledaly se možnosti, jak využít staré důlní chodby. A tehdy se zrodila myšlenka začít pěstovat hlívu ústřičnou," řekla zpravodaji Českého rozhlasu Vojtěchu Bergrovi mluvčí hornonitranských dolů Adriana Siváková.
Roční produkce na konci 90. let dosahovala až 50 tisíc kilogramů, dnes je to asi desetina. Také proto, že pěstování rajčat se ukázalo jako mnohem rentabilnější.
