Falešně démonizovaný Putin, mír z Východu. Proruské kontroverze slovenské vlády

  • 146
Slovenský premiér Robert Fico se svými proruskými výroky nezačal včera. Dlouhodobě odmítá vojenskou pomoc Ukrajině i přijetí země do NATO. Rusko hájil i před loňskými volbami, které ho přivedly zpět k moci. Svou rétorikou se propracoval až k tomu, že se Česko rozhodlo zrušit společná zasedání vlád. Podívejte se na přehled nejvýraznějších kroků té slovenské.

Ruka podaná Lavrovovi

Negativní emoce nejen na Slovensku naposledy vyvolala zpráva, že se slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár na diplomatickém fóru v turecké Antalyi sešel s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. Ministři si prý „vyměnili názory na nejpalčivější otázky mezinárodní agendy včetně situace na Ukrajině“.

„Bez diplomacie se nedá najít diplomatické řešení a žádné války neskončí,“ poznamenal Blanár. Schůzka s Lavrovem se podle něj konala na žádost ruské strany a on na ní svému ruskému protějšku řekl, že pozice Slovenska se zakládá na respektu k principům mezinárodního práva, jako je územní celistvost a suverenita. Lavrov zase řekl, že Rusko dává přednost spolupráci se zeměmi, jako je Slovensko nebo Maďarsko.

Na okamžitou vlnu kritiky pak zareagoval i premiér Fico, podle nějž přesně takto vypadá suverénní zahraniční politika vůči všem světovým stranám, kterou se se svou vládou rozhodl praktikovat.

Rozhádaná V4

Tisková konference summitu zástupců zemí Visegrádské skupiny V4 (27. února 2024)

Kvůli rozdílnému přístupu k válce na Ukrajině, která podle Fica „není náš problém“, se na nedávném jednání Visegrádské čtyřky v Praze lídři členských zemí dokonce pohádali. Blok středoevropských zemí připomíná spíš V2+2, což se projevilo i na tiskové konferenci po jednání.

„Pravda je taková, že Putin je válečným zločincem,“ řekl polský premiér Donald Tusk s tím, že není prostor pro vyjednávání, kdo je agresorem a kdo obětí. „Co se týče válečné viny, o tom se rozhoduje po válce,“ oponoval mu však maďarský premiér Viktor Orbán. „Nejhorší je, když vás považují za někoho, koho není třeba si všímat,“ řekl Fico a pochvaloval si, že neměl čas zívat.

„Ano, máme na některé věci jiné názory. Nevěřím na vojenské řešení konfliktu na Ukrajině. Ale válka jednou skončí a V4 zůstane,“ dodal. Okamžité zastavení palby podle něj vytváří prostor pro mírové jednání, zatímco ostatní západní země trvají na tom, že válka má skončit tak, že se ruské vojsko stáhne a zaplatí Ukrajině reparace za škody, které jí invazí způsobilo.

Ani jeden slovenský voják!

Začal summit o pomoci Ukrajině v Paříži. (26. února 2024)

V celé Evropě pak Fico vyvolal pozdvižení projevem, který nahrál před pařížským summitem o pomoci Ukrajině. Iniciativu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nejprve označil za „bojovou poradu“ a dramaticky popisoval, že svolal bezpečnostní radu státu a na akci jede s jasným cílem.

„I kdyby mě měl můj postoj stát funkci předsedy vlády, udělám všechno pro to, abych zabránil přímé účasti slovenských vojáků ve válce na Ukrajině,“ oznámil premiér v době, kdy se o odchodu vojsk členských zemí NATO na Ukrajinu nikdo nezmiňoval. Fico naznačoval, že to mají v plánu některé země, neřekl však které. Macron později připustil, že všechno je možné.

Podle vyjádření dalších evropských státníků by se nicméně jednalo spíš o technickou pomoc při odminovávání ukrajinského území nebo obsluhu některých strojů než vyslání bojových jednotek.

„Dva roky války? Putina falešně démonizují“

Shromáždění na podporu Ukrajiny na Staroměstském náměstí v den 2. výročí ruské...

Rozdíly mezi Českem a Slovenskem se projevily i na druhé výročí začátku války na Ukrajině. Zatímco na pražském Staroměstském náměstí promlouval český prezident Petr Pavel a lidé shromáždění do obřího davu pod pódiem vytvořili „živou“ ukrajinskou vlajku, občané Slovenska se od svého premiéra dozvěděli, že Západ „falešně démonizuje prezidenta Ruské federace Putina“ a že strategie usilující o zničení Ruska nefunguje.

Rusové prý nejsou na kolenou, ani politicky ani ekonomicky, ve válce dosáhli větších územních zisků než Ukrajina a také přizpůsobili vojenskou výrobu novým podmínkám. Robert Fico také tvrdil, že krátce po začátku války bylo Ukrajincům „znemožněno“ dosáhnout mírové dohody s Rusy. Ani pro to však nepředložil důkazy a jeho projev vedl k nové vlně kritiky. Přímo na Ukrajině média napsala, že se předseda slovenské vlády postavil na Putinovu stranu.

Fico hrdinou ruské propagandy

Robert Fico a ruský velvyslanec na Slovensku Igor Bratčikov (30. listopadu 2023)

Díky stabilnímu přívalu proruských výroků a kroků si slovenského premiéra oblíbila i ruská propaganda. Ta Fica pochválila za to, že vedle maďarského ministerského předsedy Viktora Orbána je dalším rozumným politikem Evropské unie, který pochopil, že Rusko na Ukrajině vítězí.

Kromě médií nebo kolaborantů z anektovaného Krymu se o Ficovi nepřímo zmínil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Prohlásil totiž, že si někteří účastníci summitu v Paříži „zachovali střízlivý odhad“ následků případného vyslání vojáků NATO na Ukrajinu.

Předtím si Fica v Rusku všimli třeba koncem roku 2022, kdy moderátor ruské státní televize Vladimir Solovjov sdílel video, v němž tehdejší opoziční poslanec kritizuje Evropskou unii. Díky přednímu propagandistovi pak Ficovo láteření na protiruské sankce zhlédlo přes čtvrt milionu lidí.

Jsme přátelé, hlásal Blaha na Rossiji 1

Slovenští poslanci Igor Matovič a Luboš Blaha (zleva, 8. února 2024)

O tom, že Rusko není nepřítelem Slovenska, všemi kanály pravidelně ujišťuje místopředseda slovenské vládní strany Směr-SD i slovenského parlamentu Ľuboš Blaha. Známý dezinformátor, šiřitel konspiračních teorií a odsouzený lhář koncem února přijal štáb ruské státní televize Rossija 1 přímo na půdě Národní rady a hlásal, že udělá vše pro mír.

„Nemůžete vyhrát válku s Ruskem, je to supervelmoc,“ tvrdí Blaha v reportáži. A ruská televize ho na oplátku na závěr popisuje jako člověka, kterému „jde o národní zájmy Slovenska“. Minulý rok se Blaha, který v minulosti kvůli šíření dezinformací přišel o svůj facebookový účet a u soudu dostal trest za lhaní o prezidentce Zuzaně Čaputové, setkal přímo v parlamentu i s ruským velvyslancem Igorem Bratčikovem.

Jaká válka?

Následky ruského raketového úderu na Kyjev (2. ledna 2024)

Robert Fico se 24. ledna sešel s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem v Užhorodu. Ještě než tam vyrazil, ptali se ho, proč nejede do přímo do ukrajinského hlavního města tak jako jiní státníci. A Fico odvětil, že je pro něj schůzka hned u společných hranic praktičtější. Ještě však následoval dotaz, zda se na válku v sousední zemi nechce podívat osobně.

„A to si fakt myslíte, že v Kyjevě je válka? To jako nemyslíte vážně, doufám. Je tam absolutně normální život,“ prohlásil v reakci slovenský premiér s tím, že konflikt na Ukrajině má lokalizovaný charakter. Tím mimo jiné pobouřil i ukrajinská média, která pak Šmyhalovi radila, aby se s Ficem bez ohledu na jeho skandální výroky nerozhádal.

Deník Ukrajinska pravda pak napsal: „Slova premiéra Slovenska o ‚klidném Kyjevu‘ zazněla ve stejný den, kdy Rusko podniklo další ostřelování Ukrajiny raketami. V hlavním městě byly mimo jiné poškozeny byty a auta a dvaadvacet lidí utrpělo zranění, jeden z nich je na jednotce intenzivní péče.“

„Ukrajina je pod vlivem Spojených států“

Slovenský parlament podle očekávání vyslovil důvěru vládě Roberta Fica. (21....

Ještě před Ficovou návštěvou Ukrajiny se mu dostalo pokárání od Američanů. Ti ústy své ambasády na Slovensku „kategoricky“ odmítli premiérovo tvrzení, že je Ukrajina pod vlivem USA. Výrok označili za nehodný spojence NATO a zdůraznili, že v případě napadení by se Spojené státy postavily i za Slovensko.

„Pokud by Rusové zabrali třeba jen jeden metr slovenského území, nikdy bychom neřekli: ‚Rusko je příliš silné, vzdejme to. Nikdy bychom se kvůli vlastním zájmům nepoddali zastrašování‘,“ napsala ambasáda. Kromě toho, že Ukrajina není zcela suverénní země a že je pod vlivem USA, Fico také řekl, že by si Ukrajinci neměli myslet, že se jim podaří ztracená území získat zpět.

Prý se mají připravit na bolestivý kompromis. Ukrajina je podle něj zkorumpovaná a stejně jako v minulosti odmítl přijetí země do NATO.

Kulturní spolupráce s Ruskem

Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová (14. listopadu 2023)

Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová v lednu obnovila kulturní spolupráci s Ruskem a Běloruskem. Komunikaci s oběma zeměmi zakázala její předchůdkyně Natália Milanová.

„Ve světě jsou desítky vojenských konfliktů a podle našeho názoru by na ně neměli doplácet umělci a kultura,“ řekla tehdy Šimkovičová listu Pravda přes svého mluvčího. Bývalá moderátorka a jedna z tváří slovenské dezinformační scény už od svého nástupu do úřadu rozčiluje část veřejnosti natolik, že proti ní lidé sepisují petice a parlamentní opozice se ji snažila odvolat. Neúspěšně.

Mír přichází z Východu, říkal Fico před volbami

Do štábu Směru přichází předseda strany Robert Fico. (30. září 2023)

Ačkoliv mnozí doufali, že premiér Robert Fico předvede trochu mírnější rétoriku než lídr opozice Robert Fico, skeptici jeho proruské výroky sledovali s obavami. Varovali, že se ze Slovenska znovu stane černá díra Evropy. Ve snaze zaujmout i radikálnější voliče Fico před loňskými volbami neváhal opakovat mnohokrát vyvrácené lži.

„Válka na Ukrajině nezačala včera ani před rokem. Začala v roce 2014, kdy ukrajinští nacisti a fašisti začali vraždit ruské občany na Donbase a v Luhansku. Můžeme celému světu ukázat vyvražděné děti a vyvražděné rodiny,“ lhal. „Ano, přišla nějaká odpověď. My s ní nesouhlasíme. Věci by se měly řešit diplomaticky, sami jsme odsoudili vojenský zásah,“ podotkl. A k Rusům dodal: „Proboha, vždyť nás osvobodili! Máme k nim nějakou úctu a nějaký respekt a musíme celému světu říct: Svoboda přišla z Východu.“

Válka vždy začíná ze Západu. A svoboda a mír vždy přichází z Východu, to je zajímavé. To si musíme zapamatovat, protože už v těch školách pomalu děti učí, že nás osvobodila americká armáda. Vždyť tu nebyl ani jeden americký voják. Bylo to jednoznačně vítězství Rudé armády, za které jsme vděční a tuto historii si Směr bude připomínat,“ uzavřel Fico a znovu „zapomněl“, jak se Stalinův Sovětský svaz ve druhé světové válce angažoval doopravdy.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video