Sergej Viktorovič Skripal a jeho dcera byli 4. března 2018 nalezeni v bezvědomí na lavičce před nákupním centrem a odvezeni do okresní nemocnice v Salisbury. Policista, který jim poskytoval první pomoc, také onemocněl a musel být hospitalizován.
Poměrně brzy se ukázalo, že všichni byli otráveni nervově paralytickým jedem, patřícím do skupiny látek, vyvinutých v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století v sovětských vojenských laboratořích.
Tato skupina jedů je na Západě označována pod souhrnným názvem Novičok a teoreticky měly být její zásoby zlikvidovány během implementace Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení. Ruská strana ohlásila splnění svých smluvních závazků k 11. říjnu 2017.
Stopy jedu byly nalezeny na více místech, ale největší koncentrace byla identifikována na dveřích Skripalova domu. Zatímco policista byl poměrně brzy vyléčen, stav Julie a Sergeje Skripalových zůstával po týdny kritický. Julie byla propuštěna z nemocnice až 10. dubna a od té doby žije na bezpečném místě. Její otec také již není ohrožen na životě, ale o míře jeho uzdravení nebylo nic zveřejněno.
Případ dostal nový impuls na konci června 2018, kdy náhodný obyvatel Salisbury pan Rowley nalezl v odpadcích lahvičku, o které se domníval, že obsahuje parfémovou vodu značky Nina Ricci a věnoval ji své partnerce paní Sturgessové. Ta se „voňavkou“ postříkala, během 15 minut se jí udělalo nevolno a po necelém týdnu zemřela. Pan Roowley díky intenzivní léčbě přežil.
Skripalovi jsou živi, o kontakt s Ruskem nestojí, řekl britský diplomat |
Při prohlídce bytu oběti se lahvička dostala do rukou vyšetřovatelů a ukázalo se, že jde o dlouho postrádaný aplikátor, který byl pravděpodobně použit k nanesení jedu na kliku Skripalova domu. Britská strana se domnívá, že se tím uzavřel důkazní řetěz celého případu, který byl prezentován v následující podobě:
Hlavní podezřelí, vystupující pod jmény Alexander Petrov a Ruslan Boširov přiletěli dne 2. března z Moskvy na londýnské letiště Gatwick a ubytovali se v hotelu City Stay. 3. března se vypravili do Salisbury, odkud se vrátili do svého hotelu a druhý den svou cestu zopakovali. Krátce před polednem 4. března je pouliční kamera zachytila nedaleko domu plukovníka Skripala.
Britští vyšetřovatelé se domnívají, že krátce poté nanesli na kliku Skripalova domu nervově paralytický jed. V 13:05 byli znovu zachyceni kamerou již na cestě zpět na železniční stanici, odkud se vrátili do Londýna a ještě ten večer odletěli z Heathrow do Moskvy letem Aeroflot SU2585. V hotelovém pokoji, ve kterém byli oba podezřelí ubytováni, byla později nalezena stopová množství Novičoku.
Bellingcat. Parta nadšenců, která odhalila agenty GRU s novičokem |
Moskva všechna obvinění odmítá jako zcela bezdůvodná. Tvrdila a tvrdí, že atentát neprovedla a žádným jedem typu Novičok nedisponuje. Nedokázala však žádné z tvrzení britské strany vyvrátit a naopak svými výroky a chováním poskytla další důvody, proč věřit v ruskou vinu.
Moskva nejprve zpochybňovala samotnou existenci pánů Petrova a Boširova. Pak alespoň tvrdila, dokonce ústy samotného prezidenta Putina, že jde o civilisty, kteří nemohou mít s případem nic společného. Poté, co bylo prokázáno, že muži se ve skutečnosti jmenují Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga a jsou kádrovými důstojníky GRU, byla pozice ruských oficiálních míst zásadně zpochybněna.
Jiní ruští agenti byli také usvědčeni z nejméně dvou pokusů ovlivnit vyšetřování případu, když se v nizozemském Haagu a švýcarském Spiezu pokusili proniknout do počítačových systémů laboratoří, podílejících se na vyšetřování kauzy Skripal.
Co nám celá kauza přinesla a jak ovlivnila mezinárodní vztahy?
V zásadě jsme se o Rusku a jeho vedení nedozvěděli nic nového. To, že Kreml neváhá s likvidací zběhlých agentů svých zvláštních služeb, stejně jako dalších osob, považovaných za nepřátele režimu, je známo již řadu let. Snad nejznámějším příkladem takových praktik je případ Alexandra Litviněnka, jehož pomalá a trýznivá smrt byla způsobena otravou radioaktivním poloniem.
Vladimír Votápek Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul České republiky v Ruské federaci. Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu. |
Bezprostředně po otravě plukovníka Skripala přistoupily západní země k nebývalému gestu solidarity s Velkou Británií a vypověděly ze svých zemí celkem 153 diplomatů. Protože Moskva přikročila k recipročním krokům, práce zastupitelských úřadů nejen Ruska, ale celé řady zemí byla významně oslabena. Proti Moskvě a oficiálním ruským představitelům bylo také vyhlášeno několik balíků sankcí.
Tou nejvýznamnější změnou, kterou přinesla kauza Skripal ale nebylo vypovězení ruských diplomatů, nebo uvalení konkrétních sankcí. Tím podstatnějším momentem je jakési probuzení veřejného mínění a především západních zvláštních služeb, které přestaly podceňovat ruskou stranu a začaly mnohem pečlivěji analyzovat ruské aktivity a pohyby jejích agentů po Evropě a celém světě.
V poslední době se tak často dozvídáme další a další detaily o ruských diverzních akcích – a to nejen v současnosti, ale i v minulých letech. O jejich pokusech proniknout do chráněných databází, snaze ovlivňovat veřejné mínění, výsledky voleb a referend a podobně. Doufejme, že toto probuzení nebude krátkodobé a pomůže vyspělým zemím lépe chránit své zájmy.
