Řidiči plánují blokovat cesty tak dlouho, dokud vláda mýtné, které zatím vyjde na 1,53 rublu (asi 0,60 koruny) za kilometr, nezruší. Podle magazínu Forbes také požadují, aby z funkce odstoupili všichni, kdo jsou za zavedení poplatku zodpovědní, včetně ministra dopravy a premiéra Dmitrije Medveděva.
Například v Dagestánu se do protestů zapojilo až tisíc lidí, kamiony cestu do Ázerbájdžánu zablokovaly na desítkách kilometrů. Před týdnem v Petrohradu se řidiči asi 300 kamionů pohybovali hlemýždím tempem a vyhrožovali, že své vozy zapálí, pokud je úřady „nenechají pracovat“.
Na Uralu řidiči několika desítek kamionů a dodávek zablokovali silnici vedoucí do Jekatěrinburgu tím, že ustavičně přecházeli přes cestu. Když je policisté přiměli uvolnit jízdní pruh, jeden z šoférů kopnul do projíždějícího automobilu, jehož řidič okamžitě zastavil, vyskočil z vozu a pustil se do šoféra pěstmi.
„Musejí žít a živit své děti. To je důvod, proč protestují,“ uvedl podle agentury AFP Igor Pasynkov, ředitel ruské asociace řidičů dálkových kamionů.
Státní média o protestech mlčí
Ruská vláda si od nového mýtného systému Platon slibuje, že v roce 2016 přivede do státní kasy až 40 miliard rublů (více než 15 miliard korun). Finanční injekce by se zemi hodila nejen kvůli klesající ceně ropy, ale i kvůli západním sankcím souvisejícím s krizí na Ukrajině. Mýtné se má proto od března zdvojnásobit.
To se však řidičům nelíbí. Varovali proto úřady, že pokud poplatek nezruší, zablokují v pondělí veškeré silnice vedoucí do Moskvy. Později sice podle Rádia Svobodná Evropa hlavní blokádu přesunuli na čtvrtek, aby dali ruské vládě více času na rozmyšlenou, přesto v pondělí do metropole dorazilo asi 200 kamionů.
I když už se do protestů zapojily tisíce lidí, ruská státní média o nich příliš neinformují. „Volali jsme několika televizním stanicím. Odmítly přijet a někdo na nás zavolal policii,“ popsal jeden z řidičů.
Podle agentury AFP je jedním z důvodů nezájmu médií i to, že mýtné od řidičů vybírá společnost, kterou částečně vlastní Igor Rotenberg, syn miliardáře a dlouholetého přítele prezidenta Putina Arkadije Rotenberga. Kritici tvrdí, že jde o další příklad „kumpánského kapitalismu“, kdy Putinovi blízcí shromažďují ohromné bohatství nehledě na ekonomickou krizi.
Demonstranti přesto věří, že by jejich protesty mohly být úspěšné. První vlaštovka se objevila už minulý týden, kdy vicepremiér Arkadij Dvorkovič oznámil, že plánuje snížit plánovanou pokutu pro majitele vozů, které nedisponují měřícím přístrojem.
