Valentyna Harasová tvrdí, že není zrádkyně. Nicméně zdi v její zahradě v ukrajinském městě Cherson pokrývají graffiti, která ji označují za ruskou kolaborantku. Červenou barvou se na nich píše „rašista“, což je ukrajinské spojení slov Rus a fašista. Objevují se tam také písmena Z, čili symboly podpory moskevské válečné mašinérie.
Harasová popisuje, jak 26. listopadu – tedy několik dní po odchodu ruských vojáků - zabušili na její dveře čtyři příslušníci ukrajinské armády a obvinili jí z kolaborace. Za tento trestný čin přitom hrozí deset až patnáct let vězení.
Muži prohledali její dům, zabavili telefon a počítač, odvolávali se přitom na stížnosti sousedů, že nabádala obyvatele města, aby se podřídili okupantům a vzali si ruské pasy, jak popisuje Harasová.
Zabíjeli kohokoli, Rusku by neodpustil ani buddhista, říká aktivistka z Chersonu |
Čtyřiasedmdesátiletou ženu následně vyslechla policie, ačkoliv ji nezatkla ani neobvinila z žádného trestného činu. Ona sama vše, co jí je kladeno za vinu, popírá. Podle svých slov nechápe, proč ji někdo označil za kolaborantku. Tvrdí, že měla radost, když byli Rusové vyhnáni. „Upřímně, nevím,“ řekla v slzách před svým domem. „Nic nenašli,“ dodala.
11. listopadu 2022 |
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvSousedka Iryna Nečevilovová hovoří jinak. „Otevřeně podporovala Rusy a všem říkala, že Rusko je skvělé, že se pod ukrajinskou vládou cítí hrozně,“ uvedla Nečevilovová. „Lidé očekávali, že ji hned odvezou. Psali jsme na ni stížnosti několik měsíců. Ale neodvezli ji a lidé byli v šoku,“ dodala.
Policie na místní stanici, kde byla Harasová podle svých slov vyslýchána, se k případu odmítla vyjádřit. Ukrajinská armáda na žádost o komentář zatím nereagovala. Agentuře Reuters se nepovedlo nezávisle ověřit ani jednu z těchto dvou verzí událostí.
OBRAZEM: Bachmut rok poté. Satelitní snímky ukazují devastaci města |
Poté, co byly ruské síly vytlačeny z rozsáhlých okupovaných území, se obviňování z kolaborace na Ukrajině stalo součástí každodenního života. Rusko podle vojenského analytika Oleksandra Musijenka z Kyjeva přitom ztratilo více než 40 procent území, které obsadilo po zahájení rozsáhlé invaze v únoru loňského roku. Nyní okupuje téměř pětinu země včetně Krymu.
Podle internetových stránek generální prokuratury bylo v celé zemi zaregistrováno více než 5300 případů kolaborace. Není však jasné, v jaké fázi se případy nacházejí, a generální státní prokuratura na žádost o komentář bezprostředně nereagovala.
Denní ruské ostřelování
Napětí v Chersonu vyostřuje téměř každodenní ostřelování ruskými jednotkami usazenými na protějším břehu řeky Dněpr. Některé rodiny jsou rozděleny a jejich členové žijí na různých stranách řeky. Během jednoho dne na začátku května, kdy bylo ostřelování obzvláště silné, bylo ve městě zabito nejméně 23 lidí. Mnoho oken zůstává zabedněných a budovy částečně zničené.
21. listopadu 2022 |
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvKdyž se Rusové zmocnili Chersonu, uspořádali referendum o tom, zda se má město a celá oblast stát součástí Ruska. Podle Moskvy získalo jasnou podporu místních obyvatel, Kyjev a západní země toto hlasování odmítly jako podvod.
Od osvobození města zamířilo k soudům 152 trestních případů týkajících se kolaborace, uvedl náměstek chersonského oblastního prokuratura Serhij Kalmykov. Týkají se podle něj 162 lidí, včetně místních zákonodárců, policistů, lékařů, podnikatelů a dalších.
Ruští neonacisté hustí do dětí armádní výcvik, úřady to tiše podporují |
Čtrnáct lidí, kteří se ocitli mezi prvními souzenými, bylo shledáno vinnými, včetně těch, kteří vyzývali ostatní, aby hlasovali v referendu, řekl Kalmykov.
Dosud projednávané případy by mohly být jen špičkou ledovce. Cherson - podobně jako některé další části země - nemá kvůli konfliktu funkční soudy, což zpomaluje procesy, protože slyšení se musejí konat jinde, uvedli místní představitelé.
Mluvčí tajné služby SBU v Chersonské oblasti uvedl, že úřad identifikoval 1147 lidí zapojených do organizace a inscenování referenda. Podrobnosti o případech neposkytl. Agentura Reuters hovořila s pěti obyvateli, kteří mají podezření, že jejich známí nebo úředníci spolupracovali s ruskými okupanty.
Zrádce, nebo přeživší?
Pokud očekávaná ukrajinská protiofenzíva vytlačí Rusy z dalších ukrajinských území, je pravděpodobné, že to, co dnes prožívá Cherson, budou zažívat i další vesnice a města. Případy kolaborace mohou poukázat na těžká rozhodnutí, která musí lidé činit, když se snaží přežít pod okupací.
Například někteří farmáři mohou čelit trestnímu stíhání, protože za okupace registrovali své farmy podle ruských pravidel, jen aby udrželi své podniky v chodu, uvádí lobbistická skupina nazvaná Všeukrajinská agrární rada.
Jestli bylo někde peklo, tak tady. Mučení v Chersonu předčí dosud známé hrůzy |
Rada uvádí případ jednoho majitele farmy, který opustil své hospodářství v Záporožské oblasti poté, co její část obsadila ruská vojska. Podnikání přenechal svým pracovníkům, kteří se museli zaregistrovat u Rusů a vzít si ruské pasy. Obává se proto, že po skončení okupace by mohli být stíháni.
Některé lobbistické skupiny tvrdí, že zákony upravující kolaboraci jsou vágní a měly by být změněny tak, aby odrážely realitu lidí, kteří se snaží i v době okupace vydělávat na živobytí. Anebo rozlišovat mezi tím, „kdo je zrádce a kdo pracuje, aby přežil,“ upozorňuje Všeukrajinská agrární rada.
