Sergej Lavrov uvedl, že Rusko je připraveno k jednání, které umožní zachovat nynější režim omezení a dále snižovat strategické útočné zbraně. "Jsme ochotni jít i dále, samozřejmě s ohledem na zájmy národní bezpečnosti Ruska, a budeme přitom samozřejmě brát v úvahu i zájmy národní bezpečnosti Spojených států," dodal Lavrov.
Už loni v listopadu začali zástupci Spojených států a Ruska v Ženevě za zavřenými dveřmi jednat o nové smlouvě o snížení počtu jaderných zbraní a balistických střel, která by měla nahradit dosavadní dohodu známou jako START 1, kterou v roce 1991 uzavřely USA a tehdejší Sovětský svaz a jejíž platnost vyprší letos v prosinci.
Nový americký prezident Barack Obama podle anonymních zdrojů blízkých vládě, na které se odvolává britský list The Times, prý hodlá s Ruskem jednat o výrazném snížení jaderného arzenálu obou zemí. The Times tvrdí, že to má být dokonce až o 80 procent na tisíc bojových hlavic na každé straně.
K tomu Lavrov řekl, že nic takového neslyšel, že oficiálně se o žádných číslech nemluví a že je třeba o tom jednat.
V rámci START 1 Rusko a USA omezily své arzenály na 6000 jaderných hlavic na 1600 strategických nosičích. Smlouva se vztahuje na mezikontinentální balistické rakety, jaderné rakety odpalované z ponorek a rakety a pumy vypouštěné z letadel. Netýká se střel s plochou dráhou letu vypouštěných z ponorek.
Moskva už loni vyjádřila ochotu jednat, ale jedním dechem požaduje vyřešení sporu, které obě země vedou kolem eventuálního rozmístění prvků amerického protiraketového štítu v Polsku a České republice. Rusko vždy požadovalo, aby Washington od tohoto projektu ustoupil. V opačném případě vyhrožovalo rozmístěným svých raket poblíž hranic s Polskem.
