„Z nich víme o jménech 89 mužů,“ píše exilový opoziční portál Novaja gazeta. Nejvíce mrtvých je z Uralu. „Jen ve Sverdlovské oblasti příbuzní dostali přinejmenším 24 úmrtních oznámení. Ví se také o třinácti mrtvých z Čeljabinské oblasti a o dvou z Kurganské oblasti,“ uvádí.
Zprávy o smrti zmobilizovaných se začaly objevovat hned v prvním týdnu po oznámení mobilizace. Už 27. září se veřejnost dozvěděla o smrti obyvatele vsi Zvezdnyj z Kabardsko-balkarské autonomní republiky.
„Boris Šavajev zemřel ve výcvikovém táboře v Ingušsku. Za příčinu smrti označili krevní sraženinu. Hned další den za nevyjasněných okolností zahynuli zmobilizovaní ve městě Borzja v Zabajkalském kraji a u Ťumeně. Celkem 23 lidí, tedy každý pátý zmobilizovaný, o jejichž smrti víme, přišel o život nikoli na frontě, ale během výcviku. Příčinami smrti se staly rvačky, alkohol, narkotika, sebevraždy a nešťastná náhoda,“ konstatoval portál.
„Umírat na frontě začali mobilizovaní na počátku října. Dmtirij Sidorov a Andrej Pičujev z Burjatska byli povoláni do armády 22. září a zahynuli 4. října, tedy za méně než dva týdny,“ dodal.
Lidé se o úmrtí dozvídají od kolegů zabitých
Skutečný počet zabitých zmobilizovaných vojáků je nejspíše mnohem vyšší, připouští Novaja gazeta s tím, že zdrojem většiny zpráv bývají pozůstalí, ale list v článku uvádí pouze úmrtí, které potvrdilo ruské ministerstvo obrany.
Pozůstalí zpravidla informuji o smrti svého blízkého po sdělení od ministerstva anebo před vlastním pohřbem.
V Rusku roste počet úmrtí při výcviku. Povolané motivují sádlem a zelím |
Dříve byli zabití vojáci, jejichž těla nebyla evakuována z bojiště, často označováni za nezvěstné. Ministerstvo obrany tak po potopení křižníku Moskva informovalo o pouze jediném mrtvém námořníkovi, přestože příbuzní posádky informovali o přibližně 40 mrtvých. Od té doby se ví o příbuzných pěti námořníků, kteří mezitím dostali od ministerstva potvrzení o úmrtí. Naposledy tak byla na konci srpna potvrzena smrt Dmitrije Čeremiskina.
Když chybí úřední oznámení, pozůstalí se o smrti dozvídají od kolegů zabitých vojáků a nemohou dostat odškodnění a další platby náležící po smrti.
Kolik je takových případů mezi zmobilizovanými, není známo. Kromě toho příbuzní a úřední činitelé prostě nemusí informovat o tom, že člověk byl zmobilizován a rodina o něj přišla.
Muži putují bez výcviku do první linie
Anton Borisov ze vsi Roza v Čeljabinské oblasti řekl příbuzným, že dostal povolávací rozkaz. Do války se vydal jako dobrovolník spolu se zmobilizovanými 29. září. O čtyři dny později už byl na frontě.
„Ve Sverdlovsku přespali dvě noci, pak je odvezli do Rostovské oblasti,“ popsal synovo putování otec. „Zavolal mi 2. října a řekl: ‚Tati, volat ti už nebudu, zítra nás zavezou na frontu.‘ Říkám, jak to? Vždyť nemáte žádný výcvik? A on na to, že ‚tak to je‘.“
Záložníky poslali do první linie. „Hned jak jsme přijeli, ani jednou jsme nestihli vystřelit a jako maso nás poslali do útočné skupiny se dvěma granátomety. Na nich byl návod k použití, který jsme si přečetli. Třetí den jsme ustoupili, přespali, šli vpřed a obsadili zákopy,“ vylíčil okolnosti smrti svých druhů zraněný mobilizovaný voják z Čeljabinska.
Otrava alkoholem, cirhóza, sebevražda. Mobilizovaní nestíhají jet na frontu |
Průměrný věk zabitých je podle portálu Novaja gazeta 34 let. Nejstarší byl osmačtyřicetiletý Michail Kuliničenko z Chakaské autonomní republiky, který zemřel „kvůli nemoci“ za nevyjasněných okolností. Nejmladšímu, Igorovi Urvancevovi z Čeljabinské oblasti, bylo jednadvacet let a zůstala po něm vdova se čtyřměsíčním dítětem.
Brance do bojů nenasadíme, slibuje Kreml
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu oznámil, že do míst bojů na Ukrajině bylo posláno už 87 tisíc ze 300 tisíc zmobilizovaných. Částečná mobilizace podle ministra v pondělí „úspěšně“ skončila. Putin i Šojgu zdůrazňují, že na frontu lze odeslat jen „dobře vycvičené“ mobilizované vojáky.
V úterý pak v Rusku začaly plánované podzimní odvody do základní vojenské služby, které budou trvat do konce prosince. Vojenskou službu má letos nastoupit 120 tisíc lidí. Kvůli mobilizaci se podzimní odvody posunuly o měsíc. Týkají se občanů ve věku od 18 do 27 let, kteří nejsou záložníci.
Rusové se vracejí domů i dřív, než dorazí na frontu. V černých pytlech a rakvích |
Šojgu zopakoval dřívější tvrzení armády, že branci nebudou vysláni do bojů na Ukrajině. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) toto ujišťování hodnotí jako snahu předejít pokusům mladých Rusů vyhnout se službě v armádě.
„Branci budou téměř určitě po skončení výcviku zhruba v březnu nebo dubnu vysláni na Ukrajinu. Mohli by být nasazeni i dříve, v závislosti na vývoji bojů,“ uvedl ve své pravidelné analýze situace na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Už dříve se objevily informace, že na Ukrajině bojují i vojáci základní služby, uvedla agentura DPA.
