„Nezbláznil jsem se.“ Naděždin odevzdal podpisy a neví, proč ho ještě nezatkli

  • 230
Ruský politik Boris Naděždin ve středu odevzdal ústřední volební komisi podpisy na podporu své prezidentské kandidatury. U veřejnosti získal v poslední době nečekanou popularitu jako odpůrce války Ruska proti Ukrajině. Komise má do deseti dnů podpisy prověřit a rozhodnout, zda Naděždina jako kandidáta do prezidentských voleb zaregistruje.

Hlasování bude tentokrát poprvé třídenní, od 15. do 17. března. Všeobecně se očekává vítězství favorita, stávajícího prezidenta Vladimira Putina, který by si tak měl zajistit setrvání v Kremlu až do roku 2030, pokud ovšem nyní jednasedmdesátiletý politik šestiletý mandát dokončí.

Středa je posledním dnem, kdy mohou kandidáti na ruského prezidenta v březnových volbách předložit ústřední volební komisi podpisy spoluobčanů na podporu své kandidatury. Naděždin jako představitel neparlamentní strany měl komisi předložit nejméně 100 000 a nejvýše 105 000 podpisů, přičemž z každého z ruských regionů smělo být nejvýše 2500 podpisů.

Naděždin podle agentury Interfax řekl, že odevzdal 105 000 podpisů sesbíraných v Rusku. Uvedl také, že jej podpořily desetitisíce Rusů žijících v cizině, ale že se rozhodl jejich podpisy nepředat. Na kandidátově webu se uvádí, že celkový počet podpisů přesáhl 200 000.

Rusové stojí na Putinova konkurenta fronty, hlas proti válce je oslovil

„Musím se připravit na řízení země. Ne, nezbláznil jsem se,“ řekl Naděždin v rozhovoru, který zveřejnil portál Meduza. Ten poznamenal, že by byl „zázrak“ a bylo by „proti vší logice“, kdyby se protiválečný kandidát vůbec objevil na hlasovacím lístku. „Režim neví, co udělat s kandidátem, který se nečekaně stal populárním,“ napsal ve vlastním komentáři ruský internetový vyhledávač.

Sám Naděždin řekl televizi CNN, že neví, proč ho vlastně ještě nezatkli. Přičítá to tomu, že se poznal s Putinem ještě v dobách, kdy oba byli „obyčejní ruští úředníci“, a tak si i mohl dovolit označit ruské tažení proti Ukrajině za „fatální chybu“, za což jiným Rusům hrozí až 15 let za mřížemi po odsouzení za šíření „lživých“ informací.

Pokud bych vyhrál, ukončím válku. Kdo je Naděždin, který se postavil Putinovi

Kreml prohlásil, že nepokládá Naděždina za soupeře současné hlavy státu. Naděždin si ale myslí, že miliony Rusů si dobře uvědomují, že musí změnit cestu, po které se Rusko za Putinova vedení ubírá, protože vede jen k militarizaci a do izolace. A CNN slíbil, že pokud bude zvolen, osvobodí všechny politické vězně, včetně nejznámějšího z opozičních vůdců Alexeje Navalného, který je nyní v trestanecké kolonii za polárním kruhem.

Další prezidentští kandidáti

Komise zatím z 11 známých uchazečů zaregistrovala čtyři kandidáty – Putina a tři představitele parlamentních stran: předsedu nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) Leonida Sluckého, Vladislava Davankova ze strany Noví lidé a Nikolaje Charitonova za komunisty.

Před třemi dny komisi odevzdal podpisy na svou podporu Sergej Malinkovič coby kandidát neparlamentní strany Komunisté Ruska. V úterý odevzdal podpisy i šéf radikálně nacionalistické strany Ruský všelidový svaz Sergej Baburin, který ale vzápětí oznámil, že stahuje svou kandidaturu a podpořil Putina. Z klání odstoupila také Irina Sviridovová, která kandidovala za Demokratickou stranu Ruska. Uvedla, že nesesbírala požadovaný počet podpisů.

Ve středu kromě Naděždina podpisy odevzdal také šéf Ruské strany svobody a spravedlnosti Andrej Bogdanov, který ale rovněž z klání o Kreml odstoupil. Vysvětlil to tím, že nestihl zrušit bankovní účet v zahraničí, jak od kandidátů vyžadují ruské zákony. Zavřít konto podle svých slov nemohl, protože nedostal vízum pro vstup do schengenského prostoru.

Rozhodla se kandidovat proti Putinovi. Hned musela k výslechu

Očekává se, že ve středu podpisy svých stoupenců odevzdají ještě blogerka Rada Russkichová a Anatolij Batašev, který se prezentuje jako ekolog.

Russkichová se v jednom interview svěřila, že v těchto volbách hodlá pouze sbírat první zkušenosti. „Kdybych se teď stala prezidentkou, byl by to nejhorší souběh událostí ze všech možných,“ řekla s tím, že znovu kandidovat a vyhrát míní za šest či 12 let.

„Střízlivě chápu, že teď je brzy na to, abych se stala prezidentkou, musím se učit. Ale později budu nejlepším vůdcem, protože mám rozsáhlé a dobré zkušenosti a na vše se dívám globálně, v rámci planety, a jako vizionářka hledím mnoho let do budoucna. Nevidím překážky, proč bych se v budoucnu nemohla stát prezidentkou,“ citoval kandidátčina slova list Kommersant.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video