Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Řada lidí je zmlsaná z toho, jak úspěšně probíhala loňská ukrajinská ofenziva u Charkova. To byl neskutečně bleskový postup. Ale to byla výjimka,“ uvádí Lukáš Visingr. Ofenzíva proti připravené nepřátelské obraně podle něj má vypadat přesně tak, jak vidíme právě teď na Ukrajině.
Vzpomněl například pětitýdenní americkou přípravu prostřednictvím leteckých útoků během války v Perském zálivu v roce 1991. „Tehdy drtili Američané Iráčany ze vzduchu a teprve poté se pustili do útoku proti irácké pozemní obraně. Ukrajina teď musí postupovat relativně pomalu, ale metodicky po zemi a přesně tohle vojenští experti předpovídali.“
Jsme na začátku
Podle něj došlo teprve k první fázi ofenzivy, kdy si Ukrajinci „oťukávají“ ruskou obranu. „Provádí průzkum bojem a teprve v posledních dnech dorazili k první hlavní ruské pevnostní linii. Rusové mají celkem tři linie, kterými se teď budou muset Ukrajinci prokousat.“
Podle analytika zahrnuje standardní obranná linie většinou zákopy, protitankové a protipěchotní překážky a miny. Po jejich překonání se ofenzíva překlopí do druhé fáze. „A v tu chvíli se výrazně zrychlí tempo a Ukrajinci začnou postupovat hlouběji na území, které nyní kontrolují Rusové.“
Poté vstoupí do boje většina ukrajinských mechanizovaných brigád, které jsou vycvičené zeměmi NATO a jsou vyzbrojené technikou od států Aliance. „Naprostá většina těchto brigád pořád do bojů nezasáhla. Teď musíme být trpěliví. Tento stav může trvat několik týdnů.“
A kudy by podle analytika měla vést hlavní ukrajinská protiofenziva? Bude to jih, východ či severovýchod? „Ukrajinci ještě sami neví, kde k tomu hlavnímu průlomu dojde. Právě proto teď provádějí průzkum bojem, aby zjistili, jak jsou ruské linie doopravdy silné a jak jsou Rusové schopni přesouvat zálohy.“
Dostat se až ke Krymu a ten ostřelovat
„Ukrajinským záměrem je osvobodit co největší část okupovaných území, optimálně všechno, co Rusové získali od loňského roku,“ myslí si Visingr. „No a potom postavit dělostřelecké raketové systémy na hranice administrativní oblasti Krymu, začít ho ostřelovat, tlačit na něj, a tím donutit Rusy k dalšímu vyjednávání.“
„Ukrajinci si dobře uvědomují, že jejich schopnosti nejsou nekonečné. Že nemohou jedním tahem osvobodit úplně všechno, včetně Krymu. To snad ani nikdo rozumný nepředpokládal, že by se podařilo,“ uvažuje analytik.
Lukáš Visingr pak v Rozstřelu řekl, že mnohem důležitější než to, co vidíme v médiích nebo o čem informují obě bojující strany, je to, co na první pohled není vůbec vidět. „Odehrává se skutečně řada akcí, které mají na válku obrovský dopad, ale nejsou vidět.“
„Ukrajinci vždycky jednou za pár dní oznámí, že osvobodili nějakou malou vesnici. Oznámí, že postoupili o pár set metrů nebo pár kilometrů. Ale mnohem důležitější je to, co se neodehrává přímo na frontě. Ukrajinci si uvědomili, že jim moc nepomůže jen tak zabíjet spoustu obyčejných ruských vojáků, kteří jsou teď nově mobilizovaní. Ti byli nahnáni do války, aniž by o to stáli,“ konstatuje analytik.
Rozbít, oslabit, zničit...
Podle něj je teď mnohem podstatnější ruskou armádu rozbít, oslabit, zničit jako systém, jako funkční organizaci. „Toho dosáhnou tím, že budou ničit systém velení a řízení, logistiku, komunikaci. Prostě vše, co funguje za frontou a co z ruské armády dělá funkční organismus.“
Proto podle něj neustále probíhají různé letecké, dělostřelecké a raketové údery. A v nich se Ukrajincům daří likvidovat ruské sklady či velitelská stanoviště. „Nedávno byl takto úderem střely Storm Shadow v okupovaném Berďansku zabit zástupce velitele ruského jižního vojenského okruhu. A to je důležitější než zisk nějaké malé vesničky.“
Cílem je Krym a pak jednání s Putinem, připustil Zelenskyj. Rýpl si do Trumpa |
Ruská armáda podle něj těmito údery ztrácí schopnost klást efektivní odpor. „A přesně to je úmysl Ukrajinců. Je to důležitější než to, co se děje na frontě.“
Analytik předpokládá, že Rusové nemohou konflikt s Ukrajinou vyhrát. Jediným možným ruským úspěchem by podle něj bylo to, kdyby se fronta příliš nehýbala. „Prostě kdyby se ukrajinská ofenziva opravdu zadrhla. To by Rusové mohli prezentovat jako jakýsi úspěch, protože potom by ten konflikt pravděpodobně na nějakou dobu zamrzl.“
Dostřel až na Moskvu
V konfliktu se podle Visingra objevil ještě jeden nový aspekt. Podle něj Ukrajinci v tuto chvíli disponují raketami, které mohou doletět až do šesti set kilometrové vzdálenosti, tedy z Ukrajiny až do Moskvy.
Jde podle něj o modifikované rakety S-200. Typ S-200 Vega měla ve svém arsenálu také Československá lidová armáda. „Ukrajinci mohou mít těchto střel ve skladech snad i stovky. Zřejmě je dokázali konvertovat do podoby provizorní balistické střely, která má mnohem větší dolet než americké střely ATACMS.“
Rusům teď začínají velké problémy, řekl v Rozstřelu Lukáš Visingr.
„Vypadá to, že se jim na americké střely už nechtělo čekat a rozhodli se to vyřešit úpravou starých raket. No a Rusům tím začínají opravdu velké problémy, protože teď budou muset potenciálně čelit stovkám ukrajinských balistických raket s dostřelem 500, možná i 600 kilometrů,“ myslí si analytik.
Konflikt tajných služeb
Visingr se pak v závěru Rozstřelu pokusil zpětně rozklíčovat Prigožinův pokus o státní převrat. Podle něj jsme mohli být svědky možného konfliktu mezi dvěma konkurenčními ruskými tajnými službami.
Analytik tvrdí, že Prigožin měl dlouhodobě blízko k bývalé GRU, vojenské rozvědce. Vladimir Putin má oproti tomu blízko k FSB, tedy nástupkyni KGB. Byla to podle něj právě FSB, která před více než rokem podporovala útok na Ukrajinu. Oproti tomu vojenská rozvědka byla k invazi skeptičtější.
Důvodů k hrdosti mají Rusové málo, říká tamní historik. Komu se podle něj podobá Jevgenij Prigožin? |
„Prigožinova akce byla určitě největším otřesem, kterým ruský systém zatím prošel od Jelcinovy éry. A opravdu to znamenalo Putinovo oslabení, protože se ukázalo, že car, tedy prezident Putin, není úplně všemocný a vypadá to, že ne všichni při něm pevně stojí,“ uzavírá analytik.
Jaké bylo pozadí Prigožinova pokusu o státní převrat? Jaké to může mít následky? A vrátí se Prigožinovi žoldáci do bojů na Ukrajině? I o tom hovořil vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr v Rozstřelu.
