Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle Lukáše Visingra už ruská ofenziva zřejmě začala. „Rusové opravdu výrazně obnovili ofenzivní tlak. Na několika místech se snaží tlačit na ukrajinské linie a někde se jim podařil pomalý postup.“
Děsivé ztráty Ruska
„Ale hovoříme v řádech stovek metrů, maximálně v jednotkách kilometrů. Důležitou zprávou ale je, že Rusové mají obrovské ztráty. Podle ukrajinských zdrojů připadá na jednoho mrtvého Ukrajince deset mrtvých Rusů, což je opravdu strašlivé číslo. I kdyby to bylo přehnané číslo, tak si jej vydělme dvěma, a i to je děsivé,“ konstatuje analytik.
„Dalším problémem je to, že Rusové stále nevyřešili svou Achillovu patu, kterou je logistika. Když nebyli schopni zásobovat před rokem 200 tisíc vojáků, naprosto netuším, jak by logistika, která je v tuto chvíli v ještě horším stavu, měla zvládnout 300 tisíc vojáků,“ navazuje Lukáš Visingr.
Vzhledem k těmto problémům i gigantickým ztrátám se tak podle něj zřejmě ruská ofenziva zhruba do měsíce a půl zastaví. „Ukrajinci si v tuto chvíli uvědomují, že musí vydržet ruský nápor. Několik týdnů budou pod velkým tlakem, ale musejí vydržet. Protože poté se ten ruský kolos vyčerpá a zastaví.“
„A potom předpokládám, že by ukrajinská armáda chtěla přejít do velké protiofenzivy. Možná na široké frontě, možná jenom na několika úzce vymezených směrech, to teď nemůžeme s jistotou říct,“ říká Lukáš Visingr.
Rozhodné vítězství a zisk Krymu
Podle něj by mohla začít rozsáhlá ukrajinská protiofenziva na jaře „A já předpokládám, že Ukrajinci budou chtít dosáhnout opravdu rozhodného vojenského vítězství. Optimálně tak, aby nastal totální kolaps ruské armády na Ukrajině. V podstatě aby nastala obdoba toho, co jsme viděli v září loňského roku v oblasti Charkova.“
Ruská armáda na Ukrajině by se pak zřejmě systémově zhroutila, přestala by existovat jako funkční organizace, což by podle něj znamenalo nevyhnutelný začátek konce války. „Protože armáda, která se systémově zhroutí, už se prakticky nikdy nemůže dát úplně dohromady.“
„Jedna z věcí, která se nabízí, je průlom směrem na Starobilsk, přes který prochází prakticky veškeré zásobování ruských jednotek v Luhanské oblasti. Čili pokud by se po zastavení ruské ofenzívy podařil Ukrajincům protiofenzivní průlom a získali by zpátky Starobilsk, Rusové už nebudou schopni dál působit v Luhanské oblasti, což by pro ně byla naprostá katastrofa,“ vysvětluje analytik.
A bude Ukrajina schopna v ofenzivě pokračovat i po tomto možném úspěchu? Může získat zpět pod svou kontrolu Krym? „Určitě ano, kapacity na to má nebo v dohledné době mít bude. Pokud tedy bude pokračovat přísun západních zbraní a munice.“
Všichni jsme Rusko přecenili
„Pokud vydrží ukrajinská morálka a pokud vydrží západní podpora, Ukrajina válku dovede do vítězného konce. A zatím se nezdá, že by nějaký z těchto dvou faktorů měl kolísat, spíše naopak,“ míní analytik.
„Pokud jde o vojenské schopnosti obou zemí, tak musím přiznat, že řada analytiků, včetně mě, před časem Rusko opravdu hodně přecenila. Všichni jsme očekávali, že Ukrajina rychle prohraje. Můj předpoklad byl, že se Ukrajina dokáže udržet několik týdnů. Předpokládal jsem, že poté, co prohraje, rozpoutá se zničující a krutá krvavá partyzánská válka a že Rusové zažijí další Afghánistán. Že Západ bude podporovat ukrajinský odboj a že ruská armáda bude krvácet v asymetrickém konfliktu,“ vzpomíná Lukáš Visingr.
To se ale nestalo. Ukrajina překvapila svou silou i odhodlaností, a také tím, že se odpoutala od zkostnatělého sovětského způsobu velení. Podporuje osobní iniciativu velitelů, je efektivní a navíc může spoléhat na západní pomoc.
Ta je teď podle analytika klíčová. „Vzpomeňte si, jak to v posledním roce bylo. Hranice toho, co Ukrajina dostane ze Západu se neustále posouvaly. Před rokem Ukrajina dostala jen Stingery a Javeliny, ale ne dělostřelectvo. Potom dostala i dělostřelectvo, ale ne systémy HIMARS. Pak dostala i HIMARS, ale ne obrněná vozidla. Ale došlo i na obrněná vozidla, ale ne na systémy Patriot.“
Ukrajina dostane ze Západu vše, co chce
„Ale ani tam se to nezastavilo. Ukrajinci dostali i Patrioty, ale Západ váhal s tanky. A teď už víme, že dostanou i tanky, ale váhá se se stíhačkami F-16. Tam jsme teď. A já předpokládám, že v horizontu týdnů uslyšíme konkrétní sdělení, že Ukrajina dostane západní bojové letouny. A nejen to. Zřejmě i nějaké rakety dlouhého dosahu. A vypadá to, že prvním dodavatelem střel dlouhého dosahu bude Velká Británie,“ uvádí Lukáš Visingr.
„A znovu tady říkám, že Ukrajina tak opravdu má (nebo bude mít) kapacity na to, aby získala zpátky pod kontrolu celé své území, a to včetně Krymu,“ myslí si analytik. „Ukrajinci říkají: na Krymu to začalo, na Krymu to musí skončit. Vidí to tak, že dokud budou Rusové kontrolovat Krym, válka neskončí, protože z Krymu budou znovu moci ohrožovat ukrajinské území.“
„Chtějí prostě jednou provždy zastavit představu o velkém ruském impériu a o teritoriální expanzi. Chtějí to zarazit jednou provždy. Ztráta Krymu by pro Rusy byl „breaking point“ (bod zlomu). To je taky odpověď lidem na Západě, kteří říkají, že Rusko nelze porazit, pokud nepadne Moskva. Ale Ukrajinci tvrdí, že Moskvu nikdo dobývat nebude a z legrace dodávají, že kdo by taky Moskvu chtěl?“ ironicky dodává Lukáš Visingr.
Ale podle něj je třeba k této úvaze dodat, že Krym je pro Rusko skutečně emotivní záležitostí. „A obávám se, že po jeho ztrátě by mohl nastat scénář jaderné eskalace konfliktu,“ dodává však s tím, že Vladimir Putin by sám o sobě pokyn k použití jaderných zbraní dát nemohl. „K tomu jsou potřeba také ministr obrany a náčelník generálního štábu, protože i oni mají jaderné kufříky.“
„Můžeme si představit i scénář, že kdyby Putin použití jaderné zbraně nařídil, nějaký generál by na něj mohl vytáhnout pistoli. A je možné i to, že nějaký neznámý Ivan Ivanovič z nějaké ruské raketové brigády se rozkazu postaví a řekne: ne, já atomovou zbraň prostě nepoužiji. A v tu chvíli by se jaderná válka zarazila,“ míní Lukáš Visingr.
Jestřábi a Macron
Analytik okomentoval v Rozstřelu i mezinárodně-politický kontext. Mluvil například o vyjádřeních západních lídrů na bezpečnostní konferenci v Mnichově. „Podpora Ukrajiny ze strany Západu zůstává velmi pevná. Samozřejmě různé země na to mají trošku odlišné pohledy. Je tady tábor jestřábů, kde jsou USA, Británie, Polsko, Pobaltí i ČR. Ti chtějí, aby Ukrajina uštědřila Rusku zničující vojenskou porážku.“
„A pak je tu Německo a Francie. Tyto země často mluví o nějakém vyjednávání a o tom, že je potřeba dotlačit Rusko k míru. Podle prezidenta Macrona nemá být Rusko rozdrceno. Ale to není nic nového. Ale důležité bylo, že britský premiér na konferenci řekl, že jeho země bude první, která dodá Ukrajině střely dlouhého doletu,“ hodnotí Lukáš Visingr.
Ten poté okomentoval Putinův úterní projev před zákonodárci a významnými elitami ruské společnosti. „Pokud bych měl projev shrnout jedním slovem: byl nudný. To vůbec nebylo na úrovni toho, jaké on dokázal dříve přednášet projevy: dynamické, útočné, asertivní. Bylo vidět, že na Putina opravdu doléhá tlak.“
„Čili pokud někdo tvrdí, že Putin vůbec neví, co se děje, že nemá vůbec představu o tom, co se odehrává na frontě, myslím si, že se mýlí. Jak Putin působil z hlediska neverbální komunikace, myslím si, že to velmi jasně ukazuje, že si je špatné situace dobře vědom,“ uzavírá Lukáš Visingr.
Probíhá v Kremlu mocenský boj mezi vládnoucími elitami? Jak významný je výcvik ukrajinských vojáků ve státech západní Evropy? A znamená něco reálně pozastavení účasti Ruska v jaderné smlouvě Nový START? I na to odpovídal vojensko-bezpečnostní analytik v Rozstřelu po Skypu.
