Předvolební kampaň bývalého ministra obrany, jenž byl před třemi týdny postižen slabým infarktem, se nesla převážně v duchu silné zahraniční politiky a armády. "Pokud vyhrajeme volby, jednou z priorit zahraniční politiky bude přirozeně mírový proces na Blízkém východě," prohlásil Cheney dva dny před volbami pro španělský deník El Mundo. Zároveň zdůraznil velký význam Severoatlantické aliance pro Spojené státy, i když USA podle něj přirozeně mají své povinnosti i v těch částech světa, kde Evropa nikoliv.
Evropa by se měla postarat o Balkán
Evropa by podle Cheneyho slov měla na sebe vzít větší díl balkánského břemene. "My máme globální závazky, oni ne," tvrdil před volbami s tím, že s Georgem Bushem mladším v případě zvolení do Bílého domu navrhnou strategii odsunu amerických jednotek z Balkánu a požádají evropské spojence, aby vyvinuli větší úsilí.
Podle Cheneyho, který pomáhal vytvářet strategii pro americké vojsko ve válce v Perském zálivu, je vhodné vysílat jednotky na mírovou misi, ať už v koalici přes Radu bezpečnosti OSN, či jednostranně, když okolnosti vyžadují, aby se Spojené státy chovaly "agresivně a nezávisle" při obraně svých zájmů.
Peníze pro armádu
V případě americké armády se Cheney vyslovoval pro zvýšení výdajů na vývoj zbraní a vybudování protiraketového obranného systému, o jehož výstavbu se navzdory negativní zahraniční odezvě pokoušela již Clintonova vláda. O nedostatečném financování armády, které ohrožuje její bojovou schopnost, se Cheney rozhovořil i v říjnové předvolební debatě se svým demokratickým protivníkem Liebermanem.
V duchu volebního programu tandemu Bush-Cheney republikánský viceprezident sliboval i lepší vzdělávání, lepší sociální zabezpečení, výrazné snížení daní a obhajoval trest smrti. V zahraniční politice podporoval normalizaci obchodních vztahů s Čínou a výrazné omezení jaderných zbraní.
Cheney musel před volbami čelit útokům demokratů, kteří poukazovali na některá jeho hlasování z dob, kdy zastupoval Wyoming ve Sněmovně reprezentantů. Kritizovali například jeho "ne" k osvobození jihoafrického vůdce Nelsona Mandely, kontrole zbraní a mnohým sociálním programům.
Dlouholeté přátelství Cheneyho s Bushovou rodinou zajišťuje jeho skalní loajálnost.
Cheney zazářil v době války v Perském zálivu
Do povědomí Američanů vstoupil již v polovině 70. let jako nejmladší personální šéf Bílého domu za vlády prezidenta Geralda Forda. Skutečná hvězdná hodinka Cheneyho však přišla až v roce 1991, kdy byl ministrem obrany (1989-1993) za vlády Bushova otce, bývalého prezidenta George Bushe, a měl na starosti vojenskou operaci amerických jednotek v Perském zálivu.
Právě on nabádal Bushovu vládu k tvrdšímu postupu, když Saddám Husajn 2. srpna 1990 poslal své oddíly okupovat Kuvajt. Válka v Zálivu vynesla Cheneymu obrovskou popularitu pro jeho fotogenický vzhled, klid a věcnost, často prezentované na televizních obrazovkách. Kandidaturu na viceprezidenta přijal shodou okolností právě deset let po tomto datu.
Cheney - NE potratu i v případě znásilnění
Desetileté působení Cheneyho (1978-1989) v parlamentu jako jediného kongresmana za stát Wyoming mu vyneslo pověst ultrakonzervativního politika. Odsuzoval právo na potrat i v případě znásilnění či incestu. Stavěl se proti některým ekologickým programům, podporoval hodiny náboženství na školách, daňové škrty a zvýšené výdaje na vojenské programy.
V aféře Irangate v roce 1986 o tajném prodeji zbraní USA do Íránu se zastával Reaganovy vlády. V čele Pentagonu Cheney dohlížel na první velké škrty v obraně po skončení studené války a varoval Kongres před příliš razantním snižováním obranného rozpočtu.
Richard Bruce Cheney se narodil 30. ledna 1941 v Lincolnu ve státě Nebraska. Doktorát politických věd získal v roce 1968 na Wisconsinské univerzitě. Jeho ženou je od roku 1964 Lynne Ann Vincentová, též známá svými konzervativními názory. Mají spolu dvě dcery, Elizabeth a Mary.
14. prosince 2000 11:15
