Odpovědi Tomáše Havlína
najdete ZDE
Dmitrij Medveděv, nynější první vicepremiér a jeden z šéfů plynárenského gigantu Gazprom, dostal v neděli přes 70 procent hlasů. Jen málokdo pochyboval, že tomu tak bude. Medveděva si totiž za svého nástupce vybral současný prezident Vladimir Putin, bezkonkurenčně nejpopulárnější politik v zemi.
Byly to nudné volby, předem rozhodnuté, postrádající znaky politické soutěže, shodovali se analytici. "Moskvané, se kterými jsem mluvil (i když popravdě řečeno je to jen specifický výsek společnosti), se o volby prakticky nezajímali a považovali je za frašku. Nemohu ale srovnávat třeba s venkovem, méně jsem mluvil se seniory...," uvedl v on-line rozhovoru Havlín.
Každopádně ale nešlo o volby férové. Někteří kandidáti z nich byli vyloučeni už předem - například opozičník Michail Kasjanov - a ti, co zbyli, například neměli zdaleka takový přístup do médií jako Medveděv.
Demokratický nebyl ani samotný průběh hlasování. "Teď mi například volala kamarádka, která studuje na univerzitě a bydlí na koleji. V neděli jim chodil po chodbách děkan, klepal na dveře a hrozil, že kdo nepůjde k volbám, bude vyhozen ze školy. A takových historek jsou tisíce," popsal Havlín.
Vladimir Putin kandidovat nemohl, právě mu totiž končí druhé funkční období. Medveděvovi, svému dlouholetému příteli, předá moc v květnu a pak se nejspíš stane premiérem.
