Řecko se letos potýká s největší migrační vlnou od roku 2016. Mitsotakis zopakoval, že při setkáních s lídry Evropské unie bude žádat, aby země odmítající solidaritu v otázce migrantů pocítily důsledky svých postojů.
„Řeknu to jasně. Hodlám hovořit o tématu specifických sankcí pro ty evropské země, které se odmítají podílet na spravedlivém rozdělení uprchlíků na evropské úrovni,“ prohlásil před poslanci premiér. „Je to pokrytectví... Nemůžete přece čerpat výhody (cestování a obchodu bez hraničních kontrol) a nepřijmout 1000 nebo 2000 uprchlíků v rámci unijního řešení této záležitosti,“ dodal.
Povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků odmítají kromě Česka také Polsko a Maďarsko.
Polovina příchozích je z Afghánistánu a Pákistánu
„Uprchlíci jsou jedna věc a ekonomičtí migranti věc druhá. Statistická data ukazují, že problém, s nímž se nyní potýkáme, je spíše migrační než uprchlický,“ řekl v pátek Mitsotakis, který je v úřadu od letošního července.
Premiér dodal, že zatímco v době masové migrační vlny v roce 2015 tvořili až 75 procent běženců přicházejících do Řecka Syřané, nyní jejich počet v migrační vlně klesl asi na 20 procent. V současnosti tvoří podle Mitsotakise asi polovinu příchodů do Řecka z Turecka ekonomičtí migranti z Afghánistánu a Pákistánu.
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky dorazilo do Řecka z Turecka od letošního ledna 45 600 běženců, z toho 35 850 přes moře. Afghánci přitom tvořili asi 40 procent, Syřané 20 a Pákistánci ani ne jedno procento.
Nespolupráce s úřady bude mít následky
Mitsotakis uvedl, že vláda chystá brzy parlamentu předložit zákon, který nastaví „přísnější a spravedlivější“ azylový systém, zlepší spolupráci státu s nevládními organizacemi a zpřísní kontroly na hranicích, mimo jiné nasazením více hlídek na pozemní hranici s Tureckem.
Mitsotakis v pátek také řekl, že nespolupráce migrantů s úřady „bude mít následky“. Podle něj to bude platit pro ty, kteří se nedostaví na pohovor v azylovém řízení, i pro ty, kteří odmítnou přemístění z jednoho tábora do druhého. Řecká vláda se snaží zejména přesunout na pevninu migranty z ostrovů v Egejském moře, které se dlouhodobě potýkají s přeplněnými uprchlickými zařízeními.
Řecko se probudilo. Nová vláda má v plánu posílit ostrahu hranic |
Na pěti ostrovech tam žije v uprchlických centrech přes 28 000 běženců, z toho asi 13 500 na ostrově Lesbos v táboře Moria a jeho přilehlém okolí. Zařízení přitom bylo postaveno jen pro 3000 lidí.
O přílivu migrantů z Turecka do Řecka, které se letos stalo opět hlavní vstupní branou běženců přes Středomoří do Evropy, jednali ve čtvrtek v Ankaře s tureckou vládou komisař EU pro migraci Dimitris Avramopulos a německý ministr vnitra Horst Seehofer. Nyní mají o stejném problému diskutovat v Aténách.
V Sýrii trvá už osm let občanská válka a sousední Turecko přijalo kvůli ní na 3,6 milionu Syřanů. Od roku 2016 pomohlo zastavit jejich příliv do Evropy na základě dohody s EU, která za to poslala Turecku několik miliard eur. Nyní se Ankara snaží od EU získat další pomoc.
