Předseda Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herbert Kickl (uprostřed) sklízí...

Předseda Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herbert Kickl (uprostřed) sklízí potlesk při příchodu na předvolební mítink FPÖ v Klagenfurtu v Korutanech. (24. února 2023) | foto: Profimedia.cz

Rakouská krajní pravice opět sílí. Po letech útlumu by teď vyhrála volby

  • 32
Rostoucí ceny a inflace, válka a světová nejistota, k tomu dlouhodobé obavy z masové imigrace a ztráty vlastní identity. Před čtyřmi lety byla Svobodná strana Rakouska (FPÖ) po korupčních skandálech a kauzách v rozkladu. V poslední době ale rychle posiluje: Nedávno se jí dařilo v zemských volbách a pokud by se nyní konaly i volby parlamentní, stala by se krajní pravice nejsilnější silou Národní rady.

Před téměř čtyřmi lety kauzy kolem Svobodné strany Rakouska (FPÖ) vedly k pádu vlády. Po aféře kolem tajně natočeného videa z vily na Ibize a souvisejícího podezření z korupce a zneužívání vlivu padla koalice FPÖ a lidovců (ÖVP) tehdejšího kancléře Sebastiana Kurze. Svobodní po následných předčasných volbách u voličů neuspěli a v nové, současné vládě je s lidovci, nyní pod vedením kancléře Karla Nehammera, nahradili Zelení.

Doba temna je ale přinejmenším pro FPÖ pryč a i vlivem okolních krizí její preference rychle stoupají. Začátkem února způsobila senzaci svým výsledkem v zemských volbách v Dolních Rakousech, kde získala 24 procent hlasů, což je o devět procentních bodů více než v posledních tamních volbách v roce 2018. Lidovci, kteří vedou celostátní vládu, mezitím v tomto regionu ztratili svou dlouho drženou absolutní většinu a klesli o téměř deset procentních bodů na 40 procent.

Dvouciferný výsledek FPÖ v Dolních Rakousech jen potvrdil stejný trend, který je patrný i na celostátní úrovni. Svobodní v posledních měsících znovu získali svou dřívější dynamiku a podle posledních průzkumů jsou nyní dokonce nejsilnější politickou stranou Rakouska.

Nejdřív srdíčka, pak boj. V kauze Sebastiana Kurze vypovídá jeho blízký přítel

Právě na celostátní úrovni je posilování FPÖ nejvýraznější a nejlépe viditelné. Strana od podzimu vede celostátní průzkumy veřejného mínění. Ve většině z nich dosahuje preferencí v průměru kolem 27 procent a drží si náskok před středolevými sociálními demokraty (25 procent) a vládnoucími konzervativními lidovci (21 procenty).

Rakousko především, ne krizi a imigraci

Svobodná strana Rakouska vznikla v 50. letech, jejím prvním předsedou byl Anton Reinthaller, brigádní velitel nacistických SS. Pravicově populistický a nativistický image, který si drží dodnes, si strana osvojila v 80. letech pod vedením tehdejšího předsedy Jörga Haidera. Postupně se stala jednou z prvních a nejúspěšnějších populistických pravicových stran v Evropě a v poslední době se dvakrát podílela na rakouské vládní koalici: na počátku roku 2000 a naposledy v letech 2017 až 2019 pod vedením Sebastiana Kurze.

Na jakékoli přicházející krize strana úspěšně využívá nativistickou rétoriku ve stylu „Rakousko především“, což jí zajišťuje také volební a politický úspěch. FPÖ, kterou nyní vede pravicově velmi vyhraněný a někdejší blízký Haiderův spolupracovník Herbert Kickl, kritizuje sankce Evropské unie vůči Rusku a zdůrazňuje dopady inflace a rostoucích cen energií. V posledních letech to pak byla soustavná kritika očkování zejména proti covidu a souvisejících vládních protiepidemických opatření.

Mě očkovat nebudou! Šéf rakouských populistů popírá, že tajně dostal vakcínu

Setrvale také zastává přísný postoj k nelegální migraci, která je v zemi stále aktuální téma. Jen v roce 2022 požádalo v Rakousku o azyl více než 100 tisíc lidí, což je více než na vrcholu migrační krize v roce 2015. Mezi nimi je mnoho migrantů z Indie a Tuniska, kteří se do Rakouska dostali pozemní cestou a nemají v podstatě šanci zde získat o azyl.

Do vlády nikdy?

Z toho všeho strana může těžit a také tak činí. Kromě toho jí ale pomáhají i dlouhotrvajícího problémy a kauzy vládních lidovců, zapletených do rozsáhlého korupčního skandálu. I díky tomu se dřívější korupční kauzy FPÖ jeví jako méně výrazné. Po rezignaci tehdejšího kancléře Sebastiana Kurze navíc lidovci, stejně jako opoziční sociální demokraté, nemají ve svých řadách charismatickou osobnost, která by protestní „kouzlo“ FPÖ dokázala překonat.

Po zemských volbách v Dolních Rakousech nyní FPÖ vstupuje do nové vládní koalice s lidovci (ÖVP) pod vedením jejich hejtmanky Johanny Miklové-Leitnerové. Hned poté se v Sankt Pöltenu, hlavním městě této spolkové země, sešlo na protest asi 800 lidí, kteří novou regionální vládu viní z rasismu a porušování lidských práv.

V Rakousku sílí volání po konci neutrality, vláda to zásadně odmítá

Zda si FPÖ dokáže udržet současnou pozici až do dalších parlamentních voleb, plánovaných na nadcházející rok, se teprve uvidí. Již nyní také ostatní parlamentní strany tvrdí, že do koalice na celostátní úrovni by se Svobodnými nešli. Ovšem i to už tady několikrát bylo: vždy s opačným výsledkem.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video