„Zatím se zdá, že volební účast bude větší než v prvním kole. Voliči jsou rozdělení padesát na padesát, ale atmosféra je rozhodně klidnější, než když se Svobodní za Jörga Haidera dostali do vlády,“ připomíná z Vídně zpravodaj MF DNES Luboš Palata demonstrace proti krajní pravici v roce 1999. „Svobodní se od té doby posunuli od krajní pravice k extrémnímu populismu. Řada lidí se však k tomu, že je volili, stále nehlásí,“ dodává Palata.
Rakouskem zamávalo první kolo volby hlavy státu, po němž kvůli debaklu sociálnědemokratického kandidáta rezignoval kancléř Werner Faymann. Souboj mezi pětačtyřicetiletým Hoferem z FPÖ a dvaasedmdesátiletým kandidátem Zelených Alexanderem Van der Bellenem, kteří uspěli v prvním kole hlasování, se v posledním týdnu značně vyhrotil a nezvykle štěpí rakouskou politickou scénu.
ReportážUprchlická veselice a zákaz focení. Hofer bydlí v rakouském zapadákově |
Nejlepším dokladem toho byla nedělní nemoderovaná televizní debata obou kandidátů, při níž používali výrazy jako lhář, prasárna nebo drzost, a při které podle některých pozorovatelů svým vystoupením snížili důstojnost prezidentského úřadu, o nějž se ucházejí.
Prezidentská kampaň výrazně rezonuje mezi veřejností, která je podle politologů v názoru na kandidáty rozdělená více než kdy dříve. Na jedné straně se jim nabízí mladistvý Hofer, který se profiluje především jako razantní odpůrce imigrace, což dokládá i tím, že z důvodu údajných obav chodí často ozbrojen pistolí, a na straně druhé postarší a zároveň umírněný Van der Bellen s mnohem otevřenějším postojem k běžencům a o to kritičtějším přístupem k FPÖ.
Hofer ve volební místnosti:
Proti Hoferovi se vyslovily vládní strany
Rozdělení veřejnosti, které by podle odborníků mohlo vést k vysoké účasti ve druhém kole voleb, je vidět i z předvolebního průzkumu Gallupova institutu, který Hofera favorizoval v poměru 53 ku 47. Na obavy, které v některých budí možnost, že se kandidát Svobodných stane hlavou státu, ukazuje zase čtvrteční protest asi 700 Vídeňanů, kteří varovali před tím, aby se prezidentem stal „nacista“.
Proti Hoferovi se v posledních dnech sešikovali zástupci vládních sociálních demokratů a lidovců včetně nového kancléře Christiana Kerna (SPÖ), který otevřeně řekl, že ve druhém kole bude hlasovat pro Van der Bellena. Preference vládních stran není překvapivá, i proto, že Hofer je podle svých slov připraven v případě vítězství rozpustit parlament a vyhlásit předčasné volby. V nich by měla největší šance právě jeho FPÖ.
Naproti tomu Van der Bellen se zase nechal slyšet, že by jako prezident nedopustil jmenování zástupce Svobodných do čela vlády. Zachoval by se tak i v případě, že by FPÖ vyhrála příští parlamentní volby. Pokračovat ve vládnutí by tak bylo výrazně jednodušší pro dlouholetou koalici sociálních demokratů a lidovců.
Van der Bellen nechce malé a zpátečnické Rakousko
Finále kampaně před nedělním rozhodujícím druhým kolem voleb v pátek oba kandidáti využili k burcování voličů, méně se věnovali kritice svého konkurenta. Norbert Hofer se na závěrečném mítinku vymezil vůči uprchlíkům, odmítl prohlubování integrace EU a vstup Turecka do Unie. Van der Bellen zase označil volby za mimořádně důležité pro další směřování Rakouska.
Norbert HoferMilovník letectví a odpůrce islámu míří do čela Rakouska |
„Když pracovní trh nedokáže přijmout další lidi a osoby, které přicházejí do Rakouska a zatěžují sociální systém, když není šance na jejich integraci, tak musíme čestně a otevřeně říct, že nemůžeme nechat hranice otevřené,“ řekl Hofer na jednom náměstí mimo centrum rakouské metropole.
Zatímco součástí Hoferova mítinku byl také koncert hudebníků, shromáždění Van der Bellena v parku nedaleko historického centra Vídně vyznělo mnohem méně pompézně. „V těchto volbách jde o směřování země. Jde o výběr mezi otevřeným proevropským Rakouskem, na které můžeme být hrdí, a něčím, co je malé nebo zpátečnické,“ prohlásil Van der Bellen.
Druhé kolo prezidentských voleb začne v neděli od 7:00. Volební místnosti budou otevřeny v jednotlivých spolkových zemích různě, ve Vídni například od 7:00 do 17:00.
