Jak v Rakousku rezonovala zpráva o konci plošné uzávěry pro neočkované?
Rakouský ministr zdravotnictví může se souhlasem příslušného výboru dolní komory parlamentu nařídit „omezení vycházení”, neboli lockdown, vždy maximálně na deset dní. Rozhodnutí neprodloužit lockdown pro neočkované po 30. lednu o další desetidenní interval odpovídalo všeobecnému očekávání. Již v debatě, která rozhodnutí předcházela, zaznívaly hlasy, že lockdown nepřináší epidemiologický efekt a bez něj se stává neodůvodněným zásahem do základních práv.
Co se nyní pro neočkované změní?
Neočkovaným a těm, kteří v posledních 180 dnech neprodělali covid-19, bezprostředně nekončí významná omezení. Mohou sice opustit vlastní domov, aby se po práci či zařízení nezbytností setkávali i s jinými osobami než sobě blízkými. Nadále však s výjimkou pokrytí základních potřeb nemají přístup do obchodů, na společenské akce ani do restaurací a hotelů či kulturních a sportovních zařízení. Včetně vleků a lanovek, což v alpské republice uprostřed lyžařské sezóny padá na váhu.
Chystá se jim vláda tyto aktivity umožnit?
Podle nejnovějších plánů mají neočkovaní získat přístup do obchodů 12. února. Do restaurací a hotelů se mají dostat o týden později – s negativním testem.
Rakousko uvolní část opatření, navzdory vysokému počtu nakažených |
Jak se hodnotí zdůvodnění kancléře Karla Nehammera, že „lockdown už nedává smysl“? Denní přírůstky nakažených nadále rostou...
Kancléř se minulý týden vyjádřil v tom smyslu, že lockdown byl potřeba, ale teď již není. Rakouský zákon o boji proti covidu umožňuje nařídit lockdown jen k odvrácení “hrozícího kolapsu zdravotnického systému nebo podobných nouzových situací”. Kolaps přitom teď nehrozí.
Událost dneKaždý den se děje něco významného. Portál iDNES.cz vybírá to nejzajímavější a ptá se přímo aktérů. Každý den nabízí rozhovor z míst, kde události ovlivňují svět kolem nás. V několika otázkách, jasně, stručně, výstižně. |
Jaký je aktuální trend?
Obsazenost jednotek intenzivní péče covidovými pacienty je momentálně pod jednou desetinou, hluboko pod třetinovou hranicí všech JIP v zemi, která se uvádí jako kritická pro funkčnost systému. K této hranici se obsazenost blížila začátkem prosince, než čísla srazil tehdejší všeobecný lockdown. Obsazenost běžných nemocničních lůžek covidovými pacienty aktuálně sice roste, ale stále se nachází pod hodnotami z loňské a předloňské podzimní vlny.
Rakouská vláda pracuje od přelomu roku s předpokladem, že varianta omikron je nakažlivější, ale méně nebezpečná. Tato premisa zatím vychází.
Jaká panuje v Rakousku obecně nálada ohledně pandemie? Třeba v porovnání s Českem, kde se například konají protesty odmítačů opatření, ti radikální pronásledují lékaře a podobně.
Ani rakouská společnost se k výzvám, jež přináší pokračující pandemie, nestaví úplně jednotně. V každodenním životě naprostá většina lidí dodržuje nastavená pravidla. Menší část obyvatel však očkování proti covidu-19 a další protiepidemická opatření vidí kriticky. A svůj odpor vyjadřuje i na demonstracích, které se za účasti desetitisíců protestujících pravidelně konají ve Vídni a dalších městech. Rakouská policie rovněž šetří případy, kdy odpůrci vyhrožovali lékařům, případně obtěžovali personál a klienty očkovacích středisek.
„Megademonstrace“ proti opatřením. Ve Vídni se sešlo na dvacet tisíc odpůrců |
Zvýšil se během lockdownu neočkovaných zájem o vakcinaci?
V Rakousku má nyní přes 72 procent obyvatel platný očkovací certifikát. Očkovací kampaň nabrala loni na podzim po několikaměsíční stagnaci znovu tempo. Stalo se tak ještě před lockdownem, začátkem listopadu, kdy Národní očkovací grémium doporučilo posilující dávku u mRNA vakcín a kdy byl zaveden systém 3G (očkování, prodělané onemocnění nebo test) na pracovišti a 2G (očkování nebo prodělané onemocnění) v restauracích a hotelech. Po návazném oznámení záměru zavést očkovací povinnost se zájem o vakcinaci dále zvýšil. Mezi očkovanými ovšem převládají ti, kteří si jdou pro třetí dávku.
Jakub Novákchargé d’affaires ad interim 
|
Lze říct, zda lidé budou dodržovat pravidla a nechají se naočkovat, nebo se očekává odpor?
Zákon o povinném očkování proti covidu by měl vstoupit v platnost po 3. únoru, kdy má být dokončen parlamentní schvalovací proces. Oproti verzi, v níž byl návrh zákona představen v prosinci, byl podstatně oslaben mechanismus kontroly, jak se bude povinnost dodržovat. V první fázi, do poloviny března, se dodržování nemá kontrolovat vůbec.
Zákon má většinovou, ale ne jednomyslnou podporu v rakouském parlamentu, což podle průzkumů veřejného mínění v zásadě odráží konstelaci v rakouské společnosti.
Jak účinným přesvědčovacím prostředkem jsou kontroly a pokuty, když začnou až po přechodném období? Očekává se, že nyní po 1. únoru se nic moc nezmění a lidé se případně půjdou očkovat až po represích?
Zákon o povinném očkování je pouze jedním z opatření, jimiž se rakouská vláda snaží zvýšit proočkovanost proti covidu. Jen na to, že se lidé rozhodnou očkovat pod hrozbou správní pokuty, se nespoléhá.
Motivační komponentu v sobě – vedle záměru zpomalit šíření koronaviru a chránit neočkované před vážným průběhem – nese právě nastavení přístupu ke službám a společenskému životu na bázi očkování. A tady získávají k 1. únoru výhodu osoby s posilující dávkou, neboť jejich certifikáty budou dále platit 270 dní, zatímco platnost certifikátů se při základním očkování snižuje až na 180 dní. Ke třetí dávce má také motivovat postup, podle něhož ti, kteří ji mají, nemusí do karantény po kontaktu s nakaženým. Pro očkované se v Rakousku rovněž chystá očkovací loterie.
20. ledna 2022 |
