Sny o lepším životě desítky žen skončily na promrzlé noční ulici Turína. Rtuť teploměru zde v posledních dnech šplhá jen těsně nad nulu. Nigerijky se i přesto vydávají do terénu a mávají na projíždějící auta. Jednou z nich byla ještě nedávno 17letá Becky. Do Itálie se vydala před dvěma lety. Doma pracovala jako služka v domě zámožné rodiny.
Od teroru v Libyi k nudě v Itálii. Uprchlíci v Catanii sní o lepším životě |
Dcera její nadřízené bydlí v Evropě. Becky si od ní vyslechla mnoho příběhů o tom, jak dobře se zde žije. „Řekla mi, že když člověk přicestuje do Evropy, má před sebou spoustu příležitostí. Že může chodit do školy a že je tam všechno super,“ popsala Becky reportérům serveru CNN. Netrvalo dlouho, a mladá Nigerijka se vydala na cestu.
Přes Niger se dostala až do Libye, odkud každý den vyplouvají pašerácké lodě k evropským břehů. Becky však skončila v detenčním centru. Věznitelé, kteří se hlásili k libyjským milicím, ji prý několikrát znásilnili. „Nic horšího jsem v životě nezažila. Křičela jsem, ale nikdo mi nepomohl. Dělali, co se jim zachtělo. Neměla jsem na výběr,“ vzpomíná.
Z detence ji nakonec vysvobodil pašerák, se kterým měla domluvenou cestu do Evropy. Becky však v zajetí otěhotněla. Pašerák ji donutil vypít neznámou tekutinu, po které potratila. „Ani nevím, jak se to stalo. Dal mi lahev s vodou. Pak jsem začala krvácet. Strašně to bolelo,“ popisuje. Na zotavení z hrůzného zážitku nebyl čas. S jinými mladými ženami nastoupila na člun. Příští zastávkou byla Sicílie.
Migranti v Palermu prodávají drogy Cosy Nostry, starosta je přesto hájí |
Další z pašeráků ji převezl do Palerma. „Myslela jsem si, že tam dostanu nějakou práci. V tu chvíli jsem netušila, co se děje,“ přiznává Becky. Až později zjistila, že pašerákům dluží za převoz do Evropy 35 tisíc eur. V ruce však neměla nic, donutili ji proto k prostituci. „Oblékli mě a nalíčili. Nevěděla jsem, o co jde. Pak mi dali balíček kondomů,“ vypráví Becky.
Evropa vám lepší život nepřinese, varuje uprchlice
Gang napojený na pašeráckou síť ji odvezl na vybrané místo a nařídil jí, aby se vrátila s 200 eury v kapse. „Muži platí za sex maximálně 30 eur. Spočítejte si, s kolika lidmi bych musela spát,“ vypočítává. Ráno se vrátila z prázdnýma rukama a prohlásila, že svoje tělo prodávat nebude. Odměnou jí bylo bití a týrání. Nakonec se jí podařilo uprchnout. Nyní ji podporuje charita Progetto Integrazione Accoglienza Migranti, kterou vede Nigerijka Inyang Okokonová. Od roku 1999 charita pomohla asi čtyřem stovkám jejích krajanek.
Musíme pomáhat uprchlíkům, kteří to skutečně potřebují, říkají Sicilané |
Náměstek turínského nejvyššího žalobce Paolo Borgna sleduje rostoucí počet nigerijských prostitutek v ulicích města mnoho let. Ženy a dívky jsou podle něj stále mladší. Problémem je, že oběti se často bojí požádat o pomoc policii, protože jim může hrozit vyhoštění. „Musíme zajistit, aby byly žádosti o uznání statusu uprchlíka vyřizovány co nejrychleji,“ myslí si Borgna.
Becky měla podle svých slov štěstí. Následky z cesty do Evropy si však ponese dlouho. Ostatní uprchlíky a migranty před hledáním lepšího života v Evropě varuje. „Když lidem říkáte, aby sem nejezdili, neposlechnou vás. Myslí si, že tady najdou skvělý život. Všichni to chtějí zažít na vlastní kůži. Ve skutečnosti je ale všechno jinak. Nikomu bych neradila, aby následoval moji cestu. Já jsem přežila, ale oni takové štěstí mít nemusí,“ tvrdí Becky.
