O americkém požadavku, aby základna nepodléhala domácímu právu, informoval polský list Rzeczpospolita. Polská vláda se podle listu zatím vyhýbá odpovědi.
Američané podle polského deníku stavějí podmínky jasně. Chtějí mít výhradní právo rozhodovat o použití raketové základny, polské úřady by nesměly provádět inspekci a zjišťovat, jaké zbraně se na základně ve skutečnosti nacházejí. Také veškerý personál základny by měl podléhat výhradně americkému právu, bez ohledu na to, zda by se případných přestupků nebo zločinů dopustil v areálu zařízení, či mimo něj.
Podle odborníků narušuje zřizování exteritoriálních táborů, jako třeba v kubánském Guantánamu, základy právního státu. Polsko by navíc podle mezinárodního práva bylo za základnu spoluzodpovědné, ale fakticky by ji nemohlo kontrolovat.
"Je to precedens. Taková práva Američané nemají na žádné ze svých základen v Evropě," řekl listu Simon Wezeman ze Stockholmského mezinárodního institutu pro otázky míru.
Adeptem na výstavbu základny je i Česká republika. Čeští politici se k základně staví různě. Z nedávného průzkumu společnosti Median vyplývá, že drtivá většina Čechů je proti tomu, aby v zemi byly rakety USA. - více zde
Podle Jana Pejška, mluvčího ministerstva obrany, jsou spekulace o amerických podmínkách předčasné. "Dnes končí v Česku činnost amerického expertního týmu a žádná taková podmínka nám sdělena nebyla. Tým zkoumal pouze parametry pro vybudování základny, o dalších podmínkách nebyla řeč," řekl Pejšek iDNES.cz.
Bývalý ministr spravedlnosti Karel Čermák nevidí v uzavření smlouvy právní problém. "Na takové smlouvě se oba státy mohou dohodnout. Z pravomoci orgánů státu je například vyňato i každé velvyslanectví. Otázkou ale je, zda je pro Českou republiku výhodné nebo přijatelné takovou smlouvu uzavřít," řekl iDNES.cz.
Jakým zákonům bude zahraniční vojenská posádka odpovídat upravuje mezinárodní smlouva, kterou mezi sebou státy uzavřou. Podle ministerstva spravedlnosti je ale obvyklé, aby zahraniční voják podléhal zákonům země svého původu.
