Ty prý byly totálně vyprodány už pár hodin po brutálním teroristickém útoku na americké cíle, i když jejich cena vylétla na šestinásobek.
Zdá se, že nejhledanější terorista světa a hlavní podezřelý ze zosnování krvavého běsnění v USA už nyní dosáhl více, než si vůbec dokázal představit. Nejenže radikalizoval pákistánské islamisty, jejichž vliv zemi rychle sílí, ale dokázal oslnit i mnohé jinak střízlivě uvažující Pákistánce.
"Je to nakažlivé a nikdo pořádně neví proč," říká vysokoškolský student Azam, který si přivydělává v jedné z islámábádských internetových kaváren. Strefil se do černého. I on, velmi slušný, až uctivý mladík, měl na displeji svého počítače jako pozadí nastavený velký portrét bin Ládina.
"Usáma se stal pro muslimy Bohem," říká jedenadvacetiletý Ismail Chán a mává přitom bílou vlajkou afghánského Talibanu. Před jednou z islámábádských mešit právě probíhá ne příliš početná protiamerická demonstrace. I když cizinec nezná místní jazyk, nerozumí vykřikovaným heslům ani početným transparentům, okamžitě pozná, o co davu bradatých muslimů jde.
"Musíme Ameriku i Pákistán důrazně varovat," tvrdí Ismail Chán, "pokud se pokusí zabít Usámu nebo napadnout naše afghánské bratry, rozpoutáme pronim nelítostnou válku. Jejich krev poteče ulicemi." S nějakou otevřenou nevraživostí se ovšem cizinec, alespoň Islámábádu, zatím nesetkává.
Místní jsou vesměs přívětiví a pokud už mají něco proti Americe, snaží se spíše poklidně vysvětlit své důvody, než je prosazovat silou. Stačí zajít dva kilometry od dějiště protestů, k monumentální Faisalově mešitě, a spatříte islámský svět v jeho tolerantní podobě. Lidé volně posedávají před mešitou, klábosí a usmívají se. A cizince zdraví a podávají jim ruce na uvítanou.
Na druhé straně obava z eskalace napětí je značná. V ulicích znatelně přibylo policistů se samopaly, čas od času projede náklaďák s vojáky, ale jinak zdejší život zatím nijak nevybočuje ze zaběhnutých kolejí.
Ovšem už zítra může být všechno úplně jinak. Včera totiž čekalo zemi první významné měření sil mezi islamisty a stoupenci proamerické politiky prezidenta Parvíze Mušarafa - po celém Pákistánu propukly protesty islámských radikálů pod příznačným názvem Smrt Americe.
Pákistánský samozvaný prezident Mušaraf musí nyní řešit krajně nezáviděníhodné dilema - na jedné straně ho Washington tlačí, aby maximálně podpořil jeho předpokládaný odvetný útok proti Afghánistánu, na straně druhé tak může vyvolat masové nepokoje doma, jež by ho v krajním případě mohly i svrhnout. "Pákistán čelí nejdelikátnější situaci od počátku své nezávislosti," přiznal v televizním projevu sám nejvyšší představitel státu.
Je tomu opravdu tak. Radikální muslimské skupiny vyzývají k džihádu, svaté válce proti prezidentovi, jenž prý rozhodnutím spolupracovat s USA zradil islám. Podle generála, který se zmocnil nejvyššího úřadu ve státě nekrvavým pučem v roce 1999, představují stoupenci islamistů jen asi patnáct procent ze 140 milionů Pákistánců. Pozorovatelé mu však úpěnlivě radí, aby hrozící možnost občanské války nepodcenil.
"Jakýkoli boj proti terorizmu, jehož se Pákistán zúčastní, není útokem proti islámu ani proti afghánskému lidu," pokoušel se Mušaraf zklidnit zjištěnou atmosféru v televizním projevu. "Terorizmus není součástí islámu a je třeba ho vykořenit." Zdroje z tajných služeb nicméně varují hlavu státu, aby se připravila na masivní nepokoje v případě, že USA budou chtít Afghánistán potrestat. Úřady již uvěznily několik nejaktivnějších členů militantních skupin a zvýšily bezpečnost kolem vládních budov a zahraničních ambasád.
Ovšem tisíce madras, islámských škol, v Pákistánu hrozí, že jejich studenti přiloží ruku k džihádu. Plánují blokovat hlavní silniční tahy, továrny a vládní budovy, aby dali najevo svoji nespokojenost s politickou Mušarafa. Ti nejmilitantnější islamisté veřejně vyzývají k vypálení amerického velvyslanectví v Islámábádu.
"Jsme připraveni na džihád, o tom ať nikdo nepochybuje," citoval pákistánský list The Nation Manuvára Hassana šéfa Džamaáte Islámí, jedné z radikálních muslimských politických stran. "Vyjdeme do ulic a dáme Američanům ochutnat, jak se asi cítí ti, jež jsou vystaveni jejich vojenským akcím." O nynějších dnech hovoří někteří pákistánští analytici jako o dnech pravdy. Třebaže Islámábád zůstává relativně klidný, narůstají signály věštící nejistou budoucnost.
"Už tušíme, co přichází," říká Samíra, mladá žena, jež nakupuje poblíž islámábádského supermarketu fazole. "Naše země bude zničena, jenom zatím nevíme kým. Když ne Američany, tak islamisty." Na jedné straně pomyslné barikády stojí mnozí z pákistánských chudých, kteří zoufale živoří a připadají si zbyteční. Východisko hledají v radikálním islámu.
Někteří nesmiřitelní islámští duchovní je podněcují, aby se identifikovali s palestinskými muslimy, s muslimy z Iráku, Kašmíru a dalších koutů světa, kde se stoupenci Mohamedova učení cítí ponižováni USA. Bin Ládin se pro mnohé stal nadpozemským hrdinou, téměř spasitelem. Zejména pro ty, kteří o něm hovoří jako o emírovi. Přes dvanáct tisíc pákistánských rodičů vloni nazvalo své novorozené syny Usáma. Dalších 5700 jiných pojmenovalo své potomky Džihád.
Druhou stranu pákistánského spektra představuje tolerantní menšina, vesměs západně vzdělaná a nábožensky umírněná tak jako prezident Mušaraf. Ti vnímají pákistánskou budoucnost v plné ekonomické a politické provázanosti se Západem.
Pro ně je bin Ládin sprostým teroristou, který ohrožuje stabilitu jejich země i celé planety.
"Musíme mířit směrem ke světu, k otevřenosti, cesta vedoucí do náruče netolerantních islámských režimů, jaké existují v Afghánistánu či Iránu, je cestou do pekel," tvrdí v Islámábádu bankéř Umar Abbaz.
