Prezident Erdogan v rozhovoru poskytnutém CNN uvedl, že pučisté v pátek vtrhli do hotelu, kde pobýval na dovolené se svou rodinou, a zabili dva z jeho osobních strážců. „Kdybych tam zůstal o deset, patnáct minut déle, tak by mě buď zabili, nebo zajali,“ řekl.
Erdogan pobýval v době začátku pátečního pokusu o vojenský převrat na dovolené v letovisku Marmaris u Egejského moře. Po několika hodinách se podle prezidenta podařilo silám věrným turecké vládě získat pod kontrolu Atatürkovo mezinárodní letiště. Erdogana následně do metropole mezi Evropou a Asií přiletěl. Na letišti ho údajně přivítalo kolem 10 000 příznivců.
V rozhovoru poskytnutém CNN turecký prezident znovu zdůraznil, že je ochoten obnovit v zemi trest smrti, pokud se na tom shodne ústavní většina v parlamentu. Turecký lid si podle něj přeje „rychlý konec“ a ne účastníky zmařeného puče „držet dlouhá léta ve vězení a živit“.
Návrh na znovuzavedení trestu smrti by v parlamentu podpořila i krajně pravicová turecká Strana národní akce (MHP). Uvedl to dnes její předseda Devlet Bahçeli. „Pokud je k tomu (vládní strana) AKP připravena, my jsme taky,“ uvedl Bahçeli. MHP se podle něj nebrání tomu, aby soudy trest smrti ukládaly v případě nebezpečí převratu, války či terorismus. „Pučisté by neměli znovu spatřit světlo světa,“ uvedl předseda nacionalistů.
Hlasy MHP, která je nejmenší ze čtyř tureckých parlamentních stran, by vládní straně AKP stačily k tomu, aby mohla o otázce znovuzavedení trestu smrti vypsat referendum. Společně mají v zákonodárném sboru 357 poslanců. Ke změně ústavy parlamentem je v Turecku třeba souhlas dvoutřetinové většiny v 550členném parlamentu, tedy přinejmenším 367 zákonodárců. Ke schválení ústavních změn v lidovém hlasování stačí prostá většina voličů.
Ke kritikům tureckého záměru zavést znovu trest smrti se dnes připojil vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn. Turecko vyzval, aby v zemi zachovalo „vládu práva“, a kritizoval rovněž masová odvolání soudců a státních zástupců. Evropský komisař pro sousedskou politiku Johannes Hahn uvedl, že návrat trestu smrti by byl důvodem k ukončení jednání o vstupu Turecka do Evropské unie. Poslední poprava se v Turecku uskutečnila v roce 1984, nejvyšší trest byl zrušen v roce 2004 v rámci snahy Ankary o vstup do Evropské unie.
Chystá se „důležité rozhodnutí“
Turecko podle CNN v nadcházejících dnech oficiálně požádá USA o vydání duchovního Fethullaha Gülena, který je podle Erdogana strůjcem pátečního pokuse o převrat. Dosud tak prý prezident učinil jen neformálně v rozhovoru s prezidentem Barackem Obamou.
Puč v TureckuAZIN ÖZTÜRK: Velitel letectva v poutech F-16: Stíhačky pučistů měly Erdogana na mušce MOTIV: Tureckým vojákům docházel čas PŘEHLEDNĚ: Co vše víme o puči? KOMENTÁŘ: Puč jako předzvěst nestability ROZHOVOR: Přituhuje, puč ale všechny překvapil ODVETA: Na mostě pučisty lynčovali VIDEO: Turecký parlament v troskách |
Gülen, který dlouhodobě žije v exilu v USA, jakýkoli podíl na puči odmítá. Existuje podle něj možnost, že ho Erdogan zinscenoval, aby si upevnil moc v zemi. Podle tureckého prezidenta Ankara požádá o vydání Gülenových spolupracovníků i řadu dalších zemí v Evropě a Africe.
Turecké ministerstvo spravedlnosti v úterý informovalo, že do USA poslalo „dokumenty“ týkající se Fethullaha Gülena. Zda se jedná o oficiální žádost o jeho vydání, ale není jasné.
Erdogan v noci na úterý před svými příznivci prohlásil, že ve středu zasednou bezpečnostní rada státu a také kabinet. Výsledkem jednání má být důležité rozhodnutí. Povahu rozhodnutí podle agentury DPA neupřesnil, uvedl však, že rozhodnutí „zahájí v Turecku nový proces“.
Premiér Binali Yildirim v parlamentu uvedl, že vláda udělá vše proto, aby zajistila Turecku „stoprocentní bezpečnost“ i za aktuálních „mimořádných okolností“. Yildirim v proslovu rovněž uvedl, že očekává, že se turecké hospodářství z šoku způsobeného neúspěšným pokusem části armády o převrat brzy vzpamatuje.
Turky vyzval, aby se vyvarovali akcí, které by mohly podkopat bojeschopnost ozbrojených složek. Účastníky puče slíbil tvrdě potrestat, pomsty se podle něj ale Turecko vyvaruje. Spojené státy obvinil z dvojích standardů v boji s terorismem a připomněl, že Ankara stála po útocích z 11. září 2001 po boku Washingtonu.
Soud v Ankaře ve úterý uvalil vazbu na dalších 68 lidí. Informovala o tom státní agentura Anadolu. Ve vazbě skončili příslušníci armády a studenti, kteří čelí obvinění z porušení ústavy, členství v teroristické organizaci či úmyslného zabití. Hrozí jim až doživotní vězení, uvedla Anadolu. Jednadvacet dalších zadržených úřady propustily, nadále jsou ale pod policejním dohledem.
