První kolo prezidentských voleb v Brazílii se koná 5. října. Pokud nikdo nezíská nadpoloviční většinu hlasů, do druhého kola postupují dva nejúspěšnější kandidáti. Případné druhé kolo by se konalo 26. října. Favoritkou voleb je současná prezidentka Brazílie Dilma Rousseffová, které podle agentury Reuters průzkumy veřejného mínění přisuzují čtyřicet procent hlasů.
Dilma Rousseffová
|
Přitom ještě před dvěma lety si prezidentka držela dokonce 70procentní popularitu. Loni v červnu ale zažila země největší demonstrace za dvacet let, když lidé protestovali proti rostoucím cenám v dopravě, vysokým výdajům na mistrovství světa ve fotbale, které se v Brazílii konalo letos, a olympijských her, které země bude hostit za dva roky. Lidem také vadí aféry zkorumpovanému státnímu aparátu.
Navíc se zbrzdila ekonomika Brazílie, v roce 2010 země zažívala růst 7,5 procenta, o dva roky později pouze procento a v loňském roce asi dvě procenta. Body může Rousseffové sebrat i skandál z minulého měsíce, kdy uvězněný exředitel polostátního Petrobrasu Paulo Roberto Costa spojil padesátku vysokých politiků se svou korupční kauzou.
Vystřídá první prezidentku opět žena?
Do vysoké politiky Dilma Rousseffová vstoupila v roce 2003, kdy ve vládě tehdejšího prezidenta Luize Lulua da Silvy vykonávala funkci ministryně energetiky a od roku 2005 byla šéfkou jeho prezidentského úřadu. V lednu 2011 se jako první žena v dějinách země ujala prezidentského úřadu.
To, že Brazílii vládne žena, se nejspíše nezmění ani pokud by Rousseffová neobhájila své křeslo. Do druhého kola ji totiž nejspíše doprovodí Marina Silvaová, které průzkumy přisuzují mezi 25 a 27 procenty hlasů v prvním kole.
Marina Silvaová
|
Silvaová nahradila prezidentského kandidáta Brazilské socialistické strany (PSB) Eduarda Campose, jenž v srpnu zahynul při leteckém neštěstí (více o neštěstí zde) a jemuž měla dělat viceprezidentku.
Pět let mezi 2003 a 2008 vykonávala funkci ministryně životního prostředí. Od roku 1995 do 2011 zasedala v senátu. Proslula jako bojovnice proti kácení amazonských deštných pralesů. Je držitelkou několika ekologických cen.
Do PSB vstoupila loni na podzim poté, co se jí nepodařilo registrovat stranu Síť pro udržitelný rozvoj. O úřad prezidenta se ucházela už v říjnu 2010 (za Stranu zelených), kdy skončila třetí s 19,4 procenta hlasů. V roce 2009 přestoupila z vládní Strany pracujících (PT) do Strany zelených.
Pochází z chudé rodiny portugalsko-afrického původu, v 16 letech se jí jako sirotka ujaly jeptišky, které ji naučily číst a psát. V 26 letech dokončila univerzitní studia historie a krátce nato pomáhala zakládat první odbory ve státě Acre, za který byla v letech 1991-1994 poslankyní.
Aécio Neves da Cunha
|
Odstup za dvěma kandidátkami si drží Aécio Neves da Cunha, který podle průzkumů získá v prvním kole kolem 20 procent hlasů. Kandiduje za opoziční Brazilskou sociálnědemokratickou stranu (PSDB), jíž od loňského května předsedá. Čtyři volební období, mezi léty 1987 až 2002, byl členem poslanecké sněmovny, v jejímž čele stál od února 2001 do prosince 2002.
Vystudoval ekonomii a do politiky vstoupil v roce 1983, kdy se stal osobním tajemníkem svého dědy Tancreda Nevese v úřadu guvernéra státu Minas Gerais. Pomáhal mu i v kampani na prezidenta, jímž byl děd v roce 1985 zvolen, ale před nástupem do úřadu zemřel. Druhý dědeček Nevese a otec byli kongresmani.
Guvernérem Minas Gerais se stal v roce 2003 a ve funkci byl do roku 2010. Jako guvernér proslul sérií „šokových reforem“, jimiž snížil výdaje a podpořil investice, aby dostal pod kontrolu rozpočet státu Minas Gerais.
