Novým virem se doposud prokazatelně nakazilo přes 1 200 lidí v 21 zemích. Zemřelo jich 27 lidí v Mexiku a jeden mexických chlapec v USA. A zdá se, že prudký nárůst onemocnění skončil.
Zda je to definitivní, se podle přednostky infekční kliniky nemocnice na Bulovce Vilmy Marešové ukáže během dvou až tří týdnů. - čtěte Prasečí chřipka v Mexiku ustupuje, v Británii varují před nákazou letáky
Mnoho světových vědců se proto shoduje, že nový virus se tedy zatím neprojevuje smrtelněji než běžná sezonní lidská chřipka. Na různé typy totiž ročně zemře něco mezi 250 tisíci až 500 tisíci lidí.
Roli zřejmě hraje také roční období
Šéfka Světové zdravotnické organizace (WHO) Margaret Chanová však stále vyzývá k opatrnosti a říká, že je příliš brzy na to odhadovat, jak se situace a virus budou vyvíjet.
Svou roli v tuto chvíli zřejmě hraje také roční období. Zatímco sezona chřipky je na severní polokouli na přelomu roku, obvykle v prosinci a lednu, na jihu začíná rizikové období právě teď. Chřipka se tam pak nejvíce šíří v červnu a červenci, což tam jsou zimní měsíce.
Jižní polokouleVirus A(H1N1) by se nyní podle některých virologů mohl šířit kvůli ročnímu období hlavně na jižní polokouli, kde začíná zima, tedy například v Austrálii a na Novém Zélandu. Austrálie má podezření, že se mexickou chřipkou nakazilo 35 lidí, potvrzený případ ale ještě nehlásí. Nový Zéland je na tom o něco hůře. Potvrdil už 6 nemocných s virem A(H1N1) a dalších 107 podezření. |
"Definitivně nám hrozí větší riziko s ohledem na to, že právě přichází zima. (..) Právě teď jsme v kritické fázi. Ale nikdo nemá potuchy, jak se teď virus zachová," podotkla Raina MacIntyre, profesorka infekčních nemocí na univerzitě v Novém Jižním Walesu.
Bude se opakovat historie?
A virologové také přemýšlejí, zda se může opakovat to, co v případě španělské chřipky. Ta postupovala světem ve vlnách, trvalo to prakticky od roku 1918 až do roku 1922. Může tedy virus A(H1N1) udeřit silněji na severní polokouli, a tedy i v Česku, až v zimě? Přednostka infekční kliniky nemocnice na Bulovce Vilma Marešová připouští, že se historie může opakovat.
"Pohyb mezi světadíly tehdy nebyl takový jako dneska, pravděpodobně by to tedy nemuselo trvat tak dlouho, jednotlivé vlny by nemusely být v takovém časovém odstupu," řekla iDNES.cz Marešová, která si ovšem netroufá odhadovat, co bude následovat. "Odhadnout, jestli se na podzim u nás opět objeví tento druh chřipky, by bylo věštění z koule."
 |
ČESKO: Jeden turista z Mexika musel do nemocnice
PŘÍBĚH: Mexiko se bojí lidí z hlavního města"Tento virus má větší pravděpodobnost, že se může stát lidským, zatím se ale pořád mluví o prasečím viru. Ve všech zemích kromě Mexika je průběh onemocnění příznivý. (...) Zdá se, že i kdyby pandemie propukla, nebyla by to taková rána," míní přednostka.
Zároveň však upozorňuje: "Virus může ale změnit vlastnosti, za tři čtyři měsíce může mít jiné vlastnosti, nedá se to odhadnout. Očekáváme pandemii už prakticky asi deset let. Doba pro vznik pandemického viru je deset až čtyřicet let, poslední pandemie byla v roce 1968. Kde, kdy a jak bude probíhat, nikdo netuší."
Scénáře dalšího šíření viru1. Slábnoucí průběh - Nakazí se jen málo lidí, virus zeslábne a stane se běžným typem chřipkového viru. 2. Expanze vedoucí k pandemii - Virus se bude šířit stále rychleji a povede k pandemii s mnoha oběťmi po celém světě. 3. Mutace - Šíření nákazy nejprve poleví, ale později bude virus ve zmutované podobě v nepravidelných intervalech přeskakovat z prasete na člověka. 4. Návrat v zimě - Šíření nákazy poleví. V zimě virus znovu udeří a povede k pandemii s mnoha oběťmi na životech. 5. Vznik superviru - Virus prasečí chřipky H1N1 zmutuje s virem ptačí chřipky H5N1 do vysoce nakažlivého a smrtícího "superviru". Britský vědec John Oxford označil tento scénář v rozhovoru pro Spiegel za "virový armagedon". Zdroj: Spiegel.de |
