Švédská armáda v roce 2014 zaznamenala neznámé rádiové signály. Došla k názoru, že se jedná o ruskou ponorku, která nelegálně pluje v švédských vodách u Stockholmského souostroví.
Začalo usilovné hledání tajemné ponorky, které vedlo k největší švédské vojenské mobilizaci od studené války. „Máme stoprocentní důkaz, že alespoň jedna ponorka či podmořské plavidlo vplulo do švédského teritoria,“ řekl agentuře Reuters švédský viceadmirál Jan Thörnqvist.
Rusko se v té době Švédsku vysmívalo, že má stejnou šanci nalézt ruskou ponorku jako mají dva lupiči z švédské dětské knížky „Karkulín ze střechy“ šanci chytit titulního hrdinu. Kniha Astrid Lingrenové byla Sověty zpracována do podoby dětského seriálu.
Už v roce 2015 švédský viceadmirál Anders Grenstad uvedl, že fotka údajné ponorky byla ve skutečnosti civilní loď. Její majitel to potvrdil. Podle Grenstada přesto švédské námořnictvo věřilo, že Rusové narušili švédské teritorium.
Švédský deník Svenska Dagbladet v úterý na základě výpovědi anonymního zdroje obeznámeného celou kauzou uvedl, že tajemné rádiové signály pocházely ve skutečnosti od poškozené švédské meteorologické bóje. Podle deníku se švédští poslanci o chybě dozvěděli čtyři měsíce poté, co se na ni přišlo.
Britský list The Guardian připomíná, že případ ruské ponorky vedl k zvýšené podpoře plánu zapojení Švédska do NATO v průzkumech veřejného mínění. Švédsko není členem Severoatlantická aliance, ačkoliv od ruské anexe Krymu s ní hojně spolupracuje.
V roce 2016 se Švédsko rozhodlo zvýšit výdaje na obranu z 43 miliard švédských korun (102 miliard českých korun) na 50 miliard (119 miliard českých korun). Švédsko nedávno oznámilo, že plánuje v letech 2020-2025 zvýšit každý rok armádní rozpočet o pět miliard švédských korun (necelých 12 miliard českých korun). Odůvodňuje to ruským vojenským posilováním v Baltském moři.
Hledání ruské ponorky aktivizovalo švédské námořnictvo (19. 10. 2014):
