Poláci dokončují plot na hranicích s Běloruskem, zaplatí za něj osm miliard

  • 151
V Polsku se chýlí ke konci stavba plotu na hranici s Běloruskem, který polské úřady začaly budovat v reakci na snahu tisíců migrantů z krizových zemí dostat se do země. Od pátku také přestane platit výjimečný stav v příhraniční oblasti, který v ní bránil novinářům či ochráncům lidských práv během migrační krizi působit. Při snaze překročit hranici zemřelo dvacet migrantů.

Stavba plotu na 187 kilometrů dlouhém úseku hranice začala v lednu a polská pohraniční stráž ji tehdy označila za největší stavební investici ve své historii. Náklady na bariéru činí 1,5 miliardy zlotých (téměř osm miliard korun).

Součástí přes pět metrů vysokého oplocení je žiletkový drát, budou v něm čidla odhalující pohyb či kamery. Podle portálu Polsat News jsou v něm také průchody pro zvířata žijící v oblasti.

Polští pohraničníci procházejí podél nového plotu na hranicích s Běloruskem. (30. června 2022)

Polská vláda označuje hraniční bariéru jako součást boje proti Rusku, ochránci lidských práv v ní nicméně podle agentury AP vidí velký dvojí metr. Zatímco bílí křesťanští uprchlíci z Ukrajiny (a povětšinou ženy) jsou vítáni, muslimové (a převážně muži) ze Sýrie a dalších krizových zemí naopak odmítáni.

„Za naší východní hranicí se odehrává krvavá válka, nejkrvavější od dob druhé světové války, a dnes už jasně vidíme, že válka měla svůj první akord. Byl jím útok běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka na polskou hranici s Běloruskem,“ uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki, jenž ve čtvrtek příhraniční oblast navštívil.

Lukašenko testuje východní hranici EU

Podle šéfa polské vlády se běloruský autoritářský vůdce společně se svým spojencem, ruským prezidentem Vladimirem Putinem rozhodli otestovat polskou hranici, a tudíž i východní hranici Evropské unie.

„Díky naší politické prozíravosti a předvídání toho, co se může stát, se nyní můžeme zaměřit na pomoc Ukrajině, která bojuje za ochranu své suverenitu,“ pronesl Morawiecki podle AP.

Poté, co ruská invazní vojska v únoru napadla Ukrajinu, překročily podle polské pohraniční stráže ukrajinsko-polské hranice více než čtyři miliony lidí, kteří uprchli před boji. Řada z nich zůstala v Polsku, jiní se vydali do dalších zemí, nebo se časem vrátili do vlasti.

Z Běloruska se od loňského roku pokoušeli dostat do Polska a sousední Litvy také tisíce migrantů z Blízkého východu, Afghánistánu nebo Afriky prchající před chudobou nebo konflikty. Bělorusko přitom předtím nebylo klíčovou migrační cestou do EU, to se změnilo poté, co Lukašenko začal migranty povzbuzovat, aby přicestovali do Minsku, podotkla AP.

Varšava a EU obviňují autoritářský režim v Minsku, že migranty využil jako hybridní zbraň v odplatě za sankce Evropské unie uvalené na Lukašenkův režim kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice.

Migranti se pokoušeli hromadně proniknout přes polskou hranici do EU:

11. listopadu 2021

Nevládní organizace viní pohraničníky z násilí

Tato migrační krize kulminovala loni na podzim. Obránci lidských práv přitom nakládání s různými uprchlíky různým způsobem kritizují.

„Pokud svezete uprchlíka na ukrajinské hranice, jste hrdina. Pokud to uděláte na běloruské hranici, jste pašerák a mohl byste skončit na osm let vězení,“ uvedla šéfka polské nevládní organizace Dom Otwarty Natalia Gebertová. Podle ní se migrace přes Bělorusko utlumila, ale lidé se tímto způsobem do EU stále pokoušejí dostat.

Nevládní organizace také viní polské úřady a bezpečnostní složky například z toho, že migranty násilím zatlačují na běloruské území. Organizace Human Rights Watch ve své zprávě z tohoto měsíce uvádí, že Polsko zatlačuje migranty a žadatele o azyl zpět do Běloruska nezákonně a někdy i násilně, přičemž ve východoevropské zemi údajně čelí zneužívání, včetně bití a znásilňování členy bezpečnostních složek.

Migranti vzali ztečí plot na bělorusko-polské hranici, házeli klády a kameny

Zatímco někteří Poláci podporují tvrdý postoj vlády, mnozí obyvatelé pohraničí se během zimy a jara snažili migrantům, kteří uvázli v tamních lesích, pomáhat.

Ve Varšavě pak podle AP měla tento týden premiéru divadelní hra nazvaná Odpovědnost, která mimo jiné klade otázku, jak může Polsko na jedné straně přijmout miliony Ukrajinců, zatímco odmítá pomoc tisícům dalších. Jedna z postav se ptá: „Proč polský stát žádá, aby dítě ze (syrského) Halabu (Aleppa) sedělo při teplotách pod nulou v bažinách, a odepírá mu pomoc, kterou poskytuje dítěti z (ukrajinského) Mariupolu?“

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video