Řeč, kterou 27. února, tři dny po ruské invazi na Ukrajinu, pronesl kancléř Olaf Scholz, již vstoupila do německých dějin. V projevu, který bývá bez nadsázky označován za přelomový a jako začátek nové politické éry, oznámil výrazné navýšení výdajů Německa na obranu a plán aktivně se zapojovat do zahraničního vojenského dění. Tedy přesně to, co všechny předchozí vlády s ohledem na problematickou minulost země odmítaly. Dva měsíce poté je ale středem pozornosti ještě jiná část Scholzovy řeči.
„V Kyjevě, Charkově, Oděse nebo Mariupolu lidé nebojují jen za svou vlast. Bojují za svobodu a demokracii, za hodnoty, které všichni sdílíme.“ Které slovo je v těchto dvou větách problematické? Slovíčko vlast, německy Heimat. Slovo, které v posledních letech patřilo spíše do slovníku krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) než sociálně uvědomělých politiků a které by levicoví progresivisté nejraději vyškrtli ze slovníku. Nyní je ve vypjatém momentu – navíc avizujícím historický obrat – použil v pozitivním smyslu nejvyšší výkonný představitel Německa.
Berlín a Mnichov zakázaly pojem „černý pasažér“ s ohledem na riziko, že by mohl být pochopen příliš doslovně. Místo toho se používá sousloví „jízda bez jízdního dokladu“.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.
