Pasterizovaný hnůj

Zatímco dříve se pilo mléko přímo od krávy, dnes už je samozřejmostí mléko pasterizované (tedy takové, v němž byly krátkodobým zahřátím zničeny mnohé nebezpečné mikroorganismy). Proč by tentýž princip nemohl fungovat i pro hnůj? Tak se zamysleli američtí vědci, a nyní ve výzkumném ústavu v Beltsville, který patří ministerstvu zemědělství USA, zkoumají pasterizaci chlévské mrvy. Nebezpečné mikroorganismy z pohnojeného pole totiž mohou zamořit vodu a rozšířit se do širého okolí. Výzkumníci míchají hnůj s odpadním materiálem, jako je cement, prach z vápenek, uhelný popel a sádra. To vyvolá chemickou reakci, při níž se výsledná hmota zahřeje a navíc vznikne chemické prostředí, které choroboplodné zárodky ničí. Jestli se ovšem tato metoda dostane i do běžné zemědělské praxe, není zatím jisté.